Nadcházející americký film Daniel přinese na plátno příběh proroka Daniela během babylonského zajetí.
Historický biblický epos režírují bratři Daniel a Matthew Koomanovi. Hlavní roli si zahraje herec Mena Massoud, známý především z filmu Aladin.
Film sleduje Danielovu víru, odvahu a věrnost Bohu uprostřed cizí říše. Tvůrci chtějí zpracovat známé biblické události, včetně ohnivé pece a příběhu doupě lvové. Projekt vzniká i díky podpoře fanoušků a příznivců křesťanů.

Autoři říkají, že cílem filmu je předat silný duchovní příběh o naději, loajalitě a odvaze čelit společenským tlakům. Podle aktuálních informací je premiéra filmu plánována na 11. Září 2026 v amerických divadlech. Následně bude prezentována jinde ve světě.

Drazí podporovatelé a modlitební partneři,
z celého srdce vám děkujeme za vaši štědrou podporu, modlitby a každý dar. Díky vám byl finanční cíl za květen naplněn a můžeme začít s intenzivnějšími přípravami našich kampaní v Nepálu a Pákistánu.
Nyní nastavujeme další krok. Do konce srpna potřebujeme vybrat 300 000 Kč, abychom mohli pokračovat v dalších důležitých posunech v přípravách.
Děkujeme, že stojíte s námi a pomáháte nám přinášet evangelium, naději a Boží lásku do těchto míst.
Dear supporters and prayer partners,
from the bottom of our hearts, thank you for your generous support, prayers, and every gift. Thanks to you, the financial goal for May has been fulfilled, and we can begin more intensive preparations for our campaigns in Nepal and Pakistan.
We are now setting the next step. By the end of August, we need to raise 300,000 CZK (14000$) so that we can continue making further important progress in the preparations.
Thank you for standing with us and helping us bring the Gospel, hope, and God’s love to these places.

Zachovej klid a pokračuj
„Hospodin bude bojovat za vás a vy budete mlčky přihlížet.“
2. Mojžíšova 14:14

Jsou chvíle, kdy se zdá, že není úniku. Za tebou tlak, před tebou překážka, v srdci strach. Přesně tak stáli Izraelci mezi faraónovou armádou a Rudým mořem. A právě tam zaznělo Boží slovo: „Nebojte se. Hospodin bude bojovat za vás.“

Někdy je nejtěžší věc, kterou po nás Bůh chce, zůstat v klidu. Nezmatkovat. Nejednat ze strachu. Nesnažit se za každou cenu všechno vyřešit vlastní silou. Jen stát pevně, důvěřovat a čekat na Boží zásah.

Bůh tě někdy dovede na místo, kde už nemáš jinou oporu než jeho. Ne proto, aby tě zničil, ale aby ti ukázal, že jeho moc je větší než tvoje nemožnost. Moře před tebou není překážka pro Boha. Armáda za tebou není hrozba pro jeho věrnost.

Možná dnes nevíš, kudy dál. Ale Bůh ví. Zachovej klid, pokračuj ve víře a nedovol strachu, aby ti vzal pokoj. Hospodin stále bojuje za své děti.

Stůj pevně. Důvěřuj. Bůh otevře cestu tam, kde žádná cesta není. HALLELUJA! AMEN!

Buď citlivý k Boží přítomnosti
„Hospodine, otevři mu prosím oči, aby viděl!“
2. Královská 6:17

Někdy vidíme jen problém. Jen tlak, nepřátele, strach, nedostatek, nejistotu. Stejně jako Elíšův služebník se můžeme ptát: „Co budeme dělat?“ Ale Boží odpověď často nezačíná změnou okolností — začíná otevřením očí.

Elíša věděl něco, co jeho služebník ještě neviděl: „S námi je jich víc než s nimi.“ Když mu Bůh otevřel oči, spatřil, že nejsou sami. Byli obklopeni Boží mocí, ochranou a nebeskou armádou.

Možná i ty dnes potřebuješ tuto modlitbu: „Pane, otevři mi oči, abych viděl.“ Nejen to, co mě ohrožuje, ale hlavně Toho, kdo je se mnou. Nejen těžkost přede mnou, ale Krista vedle mě.

Ježíš kráčel s učedníky do Emaus, i když ho zpočátku nepoznali. A přesto jejich srdce hořela, když jim mluvil. I dnes můžeš poznávat jeho přítomnost na cestě do práce, do školy, domů i uprostřed obyčejného dne.

Pane, otevři naše oči. Ať vidíme, že nejsme sami. Ať naše srdce znovu hoří tvou přítomností. HALLELUJA! AMEN!

Když tvůj partner bojuje s nejistotou
„… neúprosná jako hrob je žárlivost lásky.“
Píseň písní 8:6

Nejistota ve vztahu dokáže bolet. Člověk, který bojuje se žárlivostí, často nehledá hádku — hledá ujištění, bezpečí a potvrzení, že je milován. Proto je tak důležitá otevřená, laskavá a jasná komunikace.

Láska neříká: „Prostě se s tím vyrovnej.“ Láska naslouchá, modlí se, povzbuzuje a pomáhá druhému růst. Někdy stačí více trpělivosti, více pravdivosti a méně nejasností, aby se srdce začalo uzdravovat.

Zároveň ale láska není vězení. Důvěra se nedá vybudovat neustálou kontrolou ani skládáním účtů z každé minuty dne. Zdravý vztah potřebuje upřímnost i svobodu, blízkost i prostor, ujištění i vzájemnou důvěru.

Jedním z nejsilnějších kroků je společná modlitba. Když spolu stojíte před Bohem, mizí masky, roste pravda a srdce se učí znovu důvěřovat. Bůh dokáže uzdravit rány, které slova sama nezahojí.

Miluj trpělivě, mluv pravdivě, modli se vytrvale. Bůh může proměnit nejistotu v pokoj a strach v důvěru. AMEN!

V Skutkoch 16 skončili Pavol a Sílas vo väzení zbití, v okovách, bez možnosti úteku, no napriek tomu chválili Boha uprostred bolesti.Duch Svätý je Tešiteľ, ktorý vedie veriacich aj cez nepochopiteľné situácie a zostáva s nimi aj v ťažkostiach. Keď Pavol a Sílas zostali verní, otvorili sa dvere žalára, srdca žalárnika aj priestor pre celú cirkev vo Filipách.Otázka pre nás znie: Kto je tvoja „rodina žalárnika" - človek, ktorého Boh pripravuje, aby počul dobrú správu práve cez tvoju vernosť v ťažkostiach?

Človek dnešnej doby je veľmi orientovaný na to negatívne, a nie na to pozitívne čo nám Boh dáva, denne sa jeho milosť obnovuje, máme dary, zdravie, prácu, zdravé ruky ktoré môžu robiť, pomáhať a tiež máme život v pokoji ,kde môžeme tvoriť, vyvíjať sa zdravo, aby nam Boh ukazoval realitu,a tiež máme srdce, ktoré ak dovolíme Bohu aby ho tvarovať tak budeme rásť v Ňom, on z nás vytvaruje skvost ktorý si bude môcť použiť na jeho dielo,dovoľ Bohu aby rástol v tebe,aby naozaj to nebola forma ktorú žijeme pred ľuďmi plná informácií o Ježišovi ale naša identita bola v Ňom a aby sme boli tí ktorí vedia a poznajú Ježiša ako Otca, ktorý nás chráni , bráni stará sa a nevideli len okolností a tie negatíva ale aby náš pohľad bol nasmerovaný na Kráľa ktorý vládne a ktorý sa dokazuje keď je na prvom mieste,dajme mu miesto aby sme nevládli mi ale aby vládol a panoval On a nie naše predstavy,naše ciele,plány a naša žiadosť, a ambícia, vedomosť,nechajme sa viesť Kráľom , Pánom ktorý nás vedie po ceste spravodlivosti domov,kde všetci ktorí prijali Pána Ježiša do srdca a robili pokanie zo svojich ciest a ho nasledujeme na základe jeho slova a vedenia ducha svätého sa stretneme ,domov na ktorí sa tešíme,lebo sa budeme vracať k Otcovi,a aby sme tam prišli ako dobrí a verný služobníci do jeho radosti. Nechajme sa viesť Ním po jeho ceste slobody a jeho ceste zodpovednosti.Aby neboli vinný všetci okolo, ale aby sme si aj vydobili víťazstvo ktoré máme v Ježišovi. To Nám zehnam a prajem aby naozaj sme boli silný,neotrasiteľny v Ňom.

Život v zaslíbené zemi
„To, co se jim stalo, je výstražný obraz … k napomenutí nám…“
1. Korintským 10:11

Egypt představuje starý život — otroctví hříchu, strachu, viny a beznaděje. Ale Ježíš nás z tohoto otroctví vyvedl. Ne proto, abychom celý život bloudili pouští, ale abychom vstoupili do života svobody, víry a vítězství.

Zaslíbená země dnes není místo na mapě. Je to stav srdce. Je to život, ve kterém se učíme důvěřovat Bohu, vítězit v Kristu, neztrácet odvahu, modlit se, děkovat a žít každý den ve jménu Pána Ježíše.

Ano, i v Kanaánu můžeme klopýtnout. Ale už nemusíme žít jako poražení. Můžeme odpouštět, sloužit, dávat, růst ve víře a nést ovoce. Ne vlastní silou, ale mocí toho, který nás povolal ze tmy do svého podivuhodného světla.

Bůh tě nevolá zpět do Egypta. Nevolá tě ani k nekonečnému přežívání na poušti. Volá tě dál — do plnosti života, který připravil v Kristu.

Vstup dnes vírou do své zaslíbené země. Opusť poušť, zvedni hlavu a kráčej ve světle Božích zaslíbení. HALLELUJA! AMEN!

Bylo ti ublíženo? Odpusť.

„Snášejte se navzájem a odpouštějte si…“
Koloským 3:13

Každého z nás někdy někdo zraní. Někdy slovem, někdy postojem, někdy zradou tam, kde jsme čekali lásku. Ani Boží lidé v Bibli nebyli ušetřeni bolesti. Rozdíl ale není v tom, jestli nám někdo ublíží — rozdíl je v tom, co s tím uděláme.

Odpuštění neznamená, že bolest nebyla skutečná. Znamená to, že ji nepustíme, aby vládla našemu srdci. Co nám lidé udělali špatného, napišme do písku, kde to vítr Boží milosti může zavát. Ale dobro, milosrdenství a lásku vyryjme do kamene, aby nám připomínaly Boží věrnost.

Milosrdenství nezůstává uvězněné v křivdách. Milosrdenství si pamatuje dobro. A právě tak nám odpustil Kristus — ne napůl, ne chladně, ale úplně a z lásky.

Dnes se rozhodni nepěstovat hořkost. Pusť to. Odpusť. Ne proto, že si to ten druhý vždy zaslouží, ale proto, že ty si zasloužíš svobodu.

HALLELUJA! Přijímáš dnes svobodu odpuštění? AMEN!

„Odvrácená strana“ nemorálnosti

„Vysvoboď mě ode všech mých nevěrností, nedopouštěj, aby bloud mě tupil!“Žalm 39:9

Král David zneuctil Bat-šebu. Nakonec se ale přiznal a vyznal svůj hřích proroku Nátanovi. „Nátan Davidovi pravil: ‚Týž Hospodin tvůj hřích sňal. Nezemřeš. … jsi však touto věcí zavinil, aby nepřátelé Hospodina znevažovali…‘“ (2. Samuelova 12:13-14). Později David napsal v Žalmech: „Vysvoboď mě ode všech mých nevěrností, nedopouštěj, aby bloud mě tupil!“ (Žalm 39:9). Pojďme se na chvíli zamyslet nad „odvrácenou stranou“ nemorálnosti, která vyjde najevo:

1) Tvůj partner zažívá hanbu, odmítnutí, zradu a bolest v srdci. Žádné pokání ani prosby o odpuštění tuto ránu nemohou zmírnit. Důvěra je vystřídána podezřívavostí.

2) Nevinnost a důvěra vašich dětí utrpí devastující ránu. Jejich zdravý pohled na život bude pravděpodobně vážně poškozen.

3) Bolest, již prožívají vaši rodiče, rodina a přátelé, je nepopsatelná. Ty sám se pravděpodobně budeš stydět před ostatními
křesťany, zejména před těmi, kteří tě otevřeně oceňovali, respektovali a důvěřovali ti.

4) Tvé selhání mohou druzí vnímat jako povolení udělat totéž.

5) Ztratíš svůj vnitřní pokoj.

6) Ztratíš svou sebedůvěru před Bohem.

7) Tví nepřátelé dostanou další důvod k posměchu a výsměchu. A zájmy, které zastupuješ, utrpí škodu.
To je vysoká cena! Jaké je tedy řešení? Buď a zůstávej naplněn Duchem svatým. Tady je důvod: „Ovoce Božího Ducha .… je … sebeovládání“ (Galatským 5:22-23).

Počítej svá požehnání

„… přijdou na tebe a dostihnou tě všechna tato požehnání…“ 5. Mojžíšova 28:2, B21

Praktikující žid pronáší každý den minimálně sto požehnání, která začínají hebrejskou formulkou „Baruch Atah Adonai“ („Požehnaný jsi Ty, Hospodine“). Praktikující židé pronášejí požehnání, pokud něco vidí nebo zažívají poprvé. Pronášejí požehnání za vůně a chutě. Také pronášejí požehnání, když je něco příjemné. Jestliže si něco užíváš, aniž bys vyslovil požehnání, je to podle Talmudu, jako bys to ukradl.

„… přijdou na tebe a dostihnou tě všechna tato požehnání…“ (5. Mojžíšova 28:2, B21). Všimni si slov „přijdou“ a „dostihnou“. Nikdy nevíš, jak a kdy tě Boží požehnání dostihnou. Ale na rozdíl od jeho dobroty a milosrdenství, které nás „provázejí“ po všechny dny našeho života (viz Žalm 23:6), Boží požehnání tě sledují jako střela s tepelným naváděním. Jsou ti v patách. A jednoho dne tě dostihnou.

Bůh nám nežehná proto, abychom si zvýšili životní úroveň. Žehná nám, abychom zvýšili úroveň dávání. Největším požehnáním je schopnost žehnat druhým. Dostalo se ti požehnání? To je správná chvíle, kdy musíš požehnání oplatit. Kde ti Bůh prokázal milost, tam musíš milost oplatit. Není větší radosti, než být tím, kdo dává dar. Není to to, co řekl Ježíš? „Blaze tomu, kdo dává, ne tomu, kdo bere“ (Skutky 20:35). V Písmu jsou stovky požehnání, a ke každému můžeš připsat své jméno. Jsi-li v Kristu, tato požehnání ti patří. „Ke všem zaslíbením Božím, kolik jich jen jest, bylo v něm řečeno ‚Ano‘“ (2. Korintským 1:20). Proto počítej svá požehnání.

Dobře se starej o svou matku

„Každý měj v úctě svou matku… Já jsem Hospodin, váš Bůh.“ 3. Mojžíšova 19:3

Když tví rodiče zestárnou a nejsou již schopni se o sebe sami postarat, potřebují od tebe lásku, laskavost, trpělivost, něhu, citlivost a porozumění. V dětství tě možná maminka vozila ze školy, protože jsi nechtěl jezdit autobusem, a ty jsi teď na ni naštvaný, když má pět minut zpoždění. Jestli jsi teenager nebo předpubertální dítě, není správné, abys byl ke svým přátelům a jejich matkám laskavější, ohleduplnější a trpělivější než k vlastní mamince. Kdyby ses ke svým přátelům choval tak, jak se chováš ke své matce, moc by ti jich nezbylo. A kdyby ses k jejich matkám choval tak, jak se chováš k té své, nedovolily by, aby jejich děti měly s tebou cokoli společného.

Až tvá matka zestárne a bude potřebovat víc péče, přijde čas, kdy jí její péči budeš oplácet! Možná namítneš, že si pořád stěžuje. Ano, stejně jako ty, že? Možná také stále mluví jen o sobě a klade pořád dokola stejné otázky. Jak naši rodiče stárnou, zažívají obavy, které nikdy předtím neměli, a potřebují, abys je ujistil, že tu pro ně vždycky budeš.

Jednou z posledních věcí, které Ježíš udělal, když umíral na kříži, bylo, že svěřil péči o svou matku Marii svému blízkému příteli a učedníkovi Janovi: „Potom řekl tomu učedníkovi: ‚Hle, tvá matka!‘ V tu hodinu ji onen učedník přijal k sobě“ (Jan 19:27). Proto dnešní slovo pro tebe zní: Dobře se starej o svou matku.