Človek dnešnej doby je veľmi orientovaný na to negatívne, a nie na to pozitívne čo nám Boh dáva, denne sa jeho milosť obnovuje, máme dary, zdravie, prácu, zdravé ruky ktoré môžu robiť, pomáhať a tiež máme život v pokoji ,kde môžeme tvoriť, vyvíjať sa zdravo, aby nam Boh ukazoval realitu,a tiež máme srdce, ktoré ak dovolíme Bohu aby ho tvarovať tak budeme rásť v Ňom, on z nás vytvaruje skvost ktorý si bude môcť použiť na jeho dielo,dovoľ Bohu aby rástol v tebe,aby naozaj to nebola forma ktorú žijeme pred ľuďmi plná informácií o Ježišovi ale naša identita bola v Ňom a aby sme boli tí ktorí vedia a poznajú Ježiša ako Otca, ktorý nás chráni , bráni stará sa a nevideli len okolností a tie negatíva ale aby náš pohľad bol nasmerovaný na Kráľa ktorý vládne a ktorý sa dokazuje keď je na prvom mieste,dajme mu miesto aby sme nevládli mi ale aby vládol a panoval On a nie naše predstavy,naše ciele,plány a naša žiadosť, a ambícia, vedomosť,nechajme sa viesť Kráľom , Pánom ktorý nás vedie po ceste spravodlivosti domov,kde všetci ktorí prijali Pána Ježiša do srdca a robili pokanie zo svojich ciest a ho nasledujeme na základe jeho slova a vedenia ducha svätého sa stretneme ,domov na ktorí sa tešíme,lebo sa budeme vracať k Otcovi,a aby sme tam prišli ako dobrí a verný služobníci do jeho radosti. Nechajme sa viesť Ním po jeho ceste slobody a jeho ceste zodpovednosti.Aby neboli vinný všetci okolo, ale aby sme si aj vydobili víťazstvo ktoré máme v Ježišovi. To Nám zehnam a prajem aby naozaj sme boli silný,neotrasiteľny v Ňom.

Bylo ti ublíženo? Odpusť.

„Snášejte se navzájem a odpouštějte si…“
Koloským 3:13

Každého z nás někdy někdo zraní. Někdy slovem, někdy postojem, někdy zradou tam, kde jsme čekali lásku. Ani Boží lidé v Bibli nebyli ušetřeni bolesti. Rozdíl ale není v tom, jestli nám někdo ublíží — rozdíl je v tom, co s tím uděláme.

Odpuštění neznamená, že bolest nebyla skutečná. Znamená to, že ji nepustíme, aby vládla našemu srdci. Co nám lidé udělali špatného, napišme do písku, kde to vítr Boží milosti může zavát. Ale dobro, milosrdenství a lásku vyryjme do kamene, aby nám připomínaly Boží věrnost.

Milosrdenství nezůstává uvězněné v křivdách. Milosrdenství si pamatuje dobro. A právě tak nám odpustil Kristus — ne napůl, ne chladně, ale úplně a z lásky.

Dnes se rozhodni nepěstovat hořkost. Pusť to. Odpusť. Ne proto, že si to ten druhý vždy zaslouží, ale proto, že ty si zasloužíš svobodu.

HALLELUJA! Přijímáš dnes svobodu odpuštění? AMEN!

V Skutkoch 16 zažil Pavol, ako mu Duch Svätý zatvoril dvere na miestach, ktoré dávali zmysel, aby ho viedol niekam inam. Duch Svätý nie je sila ani morálny kompas, ale Osoba, ktorá aktívne vedie svojich služobníkov aj cez nepochopiteľné „nie". Keď Pavol poslúchol, evanjelium sa dostalo do Európy a Lýdia, ktorej Pán otvoril srdce, sa stala prvým ovocím tejto poslušnosti. Otázka pre nás znie: Kto je tvoja „Lýdia" - človek, ktorého Boh pripravuje, aby počul dobrú správu práve cez teba?

Snaž se o usmíření
„… jdi se nejprve smířit se svým bratrem; potom teprve přijď a přines svůj dar.“Matouš 5:24

Zastav se na chvíli… a zeptej se sám sebe: Jsou všechny mé vztahy v pokoji? Nebo je někde skryté napětí, nevyřčená bolest, neodpuštění?

Ježíš říká něco velmi přímého: než přijdeš k Bohu, podívej se na své vztahy s lidmi. Protože to, jak jednáš s nimi, odráží to, jak skutečně stojíš před Ním. Možná se modlíš, sloužíš, dáváš ze sebe to nejlepší… ale Bůh ti jemně připomíná: „Nejdřív jdi a smiř se.“

To není snadná cesta. Znamená to udělat první krok. Znamená to překročit vlastní hrdost. Možná říct: „Promiň.“ Možná se zeptat: „Je mezi námi všechno v pořádku?“ Ale právě v téhle pokoře se rodí uzdravení. Právě tam začíná skutečný pokoj.

Možná dnes víš přesně, komu se máš ozvat. Neodkládej to. Poslušnost Bohu není jen o slovech — je o konkrétních krocích. A když spojíš Jeho slovo se svým jednáním, začne se dít něco mocného.

Dnes je den smíření. Dnes je den nového začátku. Uděláš ten krok?

HALLELUJA! Přijímáš to dnes? AMEN!

Chci s vámi sdílet svědectví ohledně našeho stěhování do České republiky. Mimo to, jak Bůh vše skládá sám a každý týden vidím nějaký Jeho zásah, toto považuju za jednu z nejsilnějších věcí.
5.května vyplouvám lodí a poté mě čeká 4 denní cesta do České republiky autem. Jako rezident Kanárských ostrovů mám rezidenční kartu. Nicméně před rokem mi byla ukradená peněženka, kde jsem měl všechny karty, včetně rezidenční karty. Bylo mi to ukradeno před cestou do České republiky, kde jsme měli sloužit a byla to dost velká komplikace. Byla to jedna z více ran, kterou se nám v duchu ,,někdo" snažil dát. Ale veděl jsem, že o to silnější to v Česku a na Slovensku bude. A stalo se.
Když jsem volal na lodní společnost, že jsem rezident a rád bych uplatnil rezidenční slevu na cestu lodí, bylo mi řečeno, že potřebuji mít fyzickou kartu, kterou nemám. Do teď mi stačila kopie v mobilu.
Poté, kdy jsem se zeptal Boha co s tím, když nás posílá do Česka a jestli zaplatit 3x krát dražší cenu za loď pro nerezidenty, mi dnes ráno zavolala policie, že jim byla včera předána moje peněženka se všemi doklady i rezidenční kartou.
Přesně toto ukazuje, jak Bůh vše drží ve svojí ruce a je to jen dalším potvrzením toho, že uprostřed jeho vůle se dějí zázraky.

1.) Část. Od malička mi nikdo nerozuměl a říkali o mě že jsem jinej, já jsem to nechápal ale potom jsem to přijal že jsem opravdu asi jinej i když jsem nechápal proč a jak to myslí, vždy mě to trápilo že mi nikdo nerozumí a přitom jsem mluvil celkem jasně a s láskou k lidem jsem vždy myslel všechno dobře. Stalo se to že se semnou nechtěl nikdo pořádně bavit a stal jsem se terčem posměchu, dělali si ze mě srandu už od základní školy a měli mě za hlupáka, no já jsem si jako hlupák v žádném případě nepřipadal, prostě jsem mluvil pozitivně a choval se hezky ke druhým lidem a snažil se je povzbuzovat. Věděl jsem že tady nejsem náhodou a že nesouhlasím s tím že jsem se narodil jen proto abych tady dřel nechal se sebou házet jak s kusem hadry platil peníze za něco za co nevím jak ty moje finance budou použity, a věděl jsem že tady rozhodně nejsem abych tohle dělal a potom zemřel a už nic nebylo... Někteří semnou souhlasily a někteří mě měli za blázna že ten malej kluk je úplně mimo.. A ti kteří semnou souhlasili tak ty se najednou odeme taky odvratili. Nerozuměl jsem tomuto životu a chodil jsem víc za školu než do školy chtěl jsem znát pravdu a i když mě opustili i ti co semnou byli a ve finále mě pomlouvali za zády tak jsem jim to neměl za zlé a prostě jsem hledal tu pravdu. Dříve jsem moc věřil lidem a ti využili mojí dobroty kterou jsem jim projevoval a byl jsem podveden.. Byla to cesta za kterou jsem Bohu moc vděčný i když jsem nakonec zůstal úplně sám a přestal jsem život tady zvládat, utápěl jsem v sobě bolest a trápení z toho proč mi nikdo nerozumí došlo to do bodu kdy mi hlava říkala Vem si život a oběs se uz to nemá cenu nikdo ti nikdy nerozuměl i když jsi vše myslel dobře, vykašlali se na tebe atd... Začal jsem kouřit marihuanu a hodně pít alkohol, do toho čím dál více cigaret a tak se to semnou vezlo až do doby kdy jsem ztratil práci a neměl jsem ani korunu bydlel jsem na ubytovně a tam jsem dlužil 4 nájmy na pokoji s člověkem který měl na zdech satanistické symboly a od rána do rána když zrovna nešel do práce seděl nalepený na monitoru počítače a hrál střílečky a mluvil vulgárně. Začal jsem si uvědomovat že jsem v pasti, měsíc jsem byl bez jídla pokud jsem mu nesebral čínskou polévku... A hlas mi říkal oběs se... Ale já ho ignoroval říkal jsem si to neudělám na to mám až moc rád život a neodejdu dokud nebudu znát pravdu neodejdu dokud nebudu vědět kam vlastně.... Jednoho rána když už jsem vážně umíral ale držel jsem si naději a držel svoji pozitivní mysl se stalo něco extrémně krásného a silného! To ráno jsem se znovuzrodil vystřelil jsem z postele a jakoby mě neviditelná ruka zvedla z postele a jakoby mě někdo připojil na elektrické vedení, moc dobře jsem tomu ještě nerozuměl ale věděl jsem že to nedělám já ale jakoby mě někdo ovládal zevnitř, vzal jsem kýbl napustil vodou a začal energeticky vytírat zem a řekl jsem: tak a teď ti ukážu jak se uklízí ty totiž nenávidíš pořádek a strhal jsem že zdi ty 2 velké černé vlajky s demonickymi obrázky a znaky, cítil jsem se tak živě jako nikdy předtím!! Pochopil jsem že ty slova co říkám míří na ďábla, to ráno jsem tam byl sám protože ten kluk byl v práci a já jsem věděl že mám ducha svatého dokonce jsem to i řekl s jistotou, táhl mě ven bylo to pro mě zvláštní a zároveň tak fascinující a nadpřirozené!! Začal jsem slyšet hlasy ale nikdo kolem mě nebyl a přitom jsem slyšel hlasy jakoby u mě někdo stál a mluvil, věděl jsem že nejsem blázen věděl jsem to na 100% hlas mi říkal : já tě dostanu a byl to hlas člověka který mě záviděl jak mluvím s lidma a oni mě Poslouchají a zajímá je co říkám on mi postupem času začal závidět a byl na mě agresivní ale dříve se semnou normálně bavil no přetvařoval se. Jak jsem slyšel ty hlasy stalo se že jsem měl strach a tak jsem měl co dělat abych se udržel v klidu a opravdu se nezblaznil, přišla mi na mysl jedna modlitba kterou jsem se učil v dětství s bráchou (nevlastním)

Překonej strach

„Bůh nám nedal ducha strachu, ale ducha síly, lásky a rozvahy.“ (2. Timotejovi 1:7) — Bůh je láska a dokonalá láska vyhání strach; strach není od Něj, není jeho původcem, je to nástroj, který má člověka držet pod tlakem a kontrolou. Viera znamená plnou důvěru v živého Boha, zatímco strach roste tam, kde chybí víra; jakmile začneš věřit lžím nepřítele, otevíráš dveře strachu, proto se vědomě rozhodni stát na pravdě Božího slova. Bůh ti dal ducha síly — máš autoritu nad strachem, pokušením i každou temnotou; ducha lásky — když rozumíš Boží milosti a odpuštění, mizí strach z trestu; a ducha rozvahy — tvoje mysl nemusí být ovládaná chaosem, můžeš převzít kontrolu nad svými myšlenkami a sladit je s pravdou. Strach už nemusí řídit tvůj život — můžeš kráčet vítězně, pevně a svobodně v moci Božího slova.

2. Timotejovi 1:7 · Filipanom 4:13 · 1. Jánov 4:18 · Príslovia 1:33

https://youtube.com/live/vi2YiZtX7AI?feature=shared Tema. Hľadaj pokoj. upokojenie V Božom Slove.!

Co mě osobně zvedlo sebevědomí a poznání Boha je když mi Bůh ve spánku ukázal jeho jasné vidění mě samotného když jsem si Boha neuměl nějak představit. To co mi Bůh ukázal, je mě samotného když jsem byl malé dítě jak jsem běžel po trávě a hrozně jsem se u toho chichotal, sami na sebe nemůžeme koukat tak jako bychom stáli sami před sebou pokud před námi není zrcadlo když něco děláme. Viděl jsem sebe přez jakýsi kruh a okolí mě bylo zamlžené tak že jsem viděl jen sám sebe ale ne okolí něco jakobych koukal přez Boží oko. A na to se mi zjevil verš:Jan 15:4 B21
[4] Zůstaňte ve mně a já ve vás. Jako ratolest nemůže nést ovoce sama od sebe, pokud nezůstane ve kmeni, tak ani vy, pokud nezůstanete ve mně. Jsme v něm takže ho dýcháme a cítíme ale nevidíme ho v nějaké podobě. Děti jsou v něm a on je v nich ale jak dítě roste tak postupně začíná být ovlivňováno světem,poskvrňováno negativitatami a hříchy což vede k oddělení od Boha jak je psáno Izaiáš 59:2 B21
[2] Vaše viny jsou však překážka mezi vámi a vaším Bohem, vaše hříchy vám skryly jeho tvář, aby neslyšel.
Ptal jsem se Boha jaký dát příklad lidem o tom že máme zůstat v něm a on v nás, je to jako když vylejeme na stůl velkou louži inkoustu a hned vedle ní kápneme malinkou kapičku, v tu chvíli je ta malinká kapička rozdělena od té velké a když se přiblíží spojí se dohromady a je tam schovaná takže ji nejde najít. On nás vidí nonstop on nás slyší nonstop, on je s námi když sedíme na záchodě nebo jsme v hospodě u piva a hulákáme na celé okolí nehezké slova. Nikdy nás neopustil. Izaiáš 59:1 B21
[1] Hle – ruka Hospodinova není krátká, aby zachraňovat nemohla, jeho ucho není zalehlé, aby neslyšel. Nemusíš jít do kostela aby tě Bůh slyšel, on se neukryvá on je všudy přítomný a pořád na tebe kouká a čeká na to až s ním začneš komunikovat až se k němu vrátíš. On chce mít s každým z nás vztah. On tady byl vždy protože on je všude a všechno. On tady byl vždy protože na počátku nebylo nic jen on sám tady byl a všechno bylo stvořeno jeho Slovem. Lidi se ptají zda jsme součástí vesmíru... Jsme součástí Boží!!! Na nic nečekej a vrať se k němu nenech si ho už brát, nenech se od něj už dál oddalovat on tě miluje! On tě stvořil! A čeká na tebe až se k němu vrátíš a začneš mít s ním vztah. Tak ti žehnám milost Boží k pokání a pokoj Boží ve Jménu Pána Ježíše Krista Amen

I přesto, že aktuálně vidíš pohyb Božího jednání v České republice a na Slovensku, jedná se pouze o zlomek toho, co je připraveno v duchu, ale nepřítel to chce zastavit. Bůh chce zasáhnout a proměnit církev tak, aby mezi Božím lidem bylo běžné to, že vidí Jeho zázračné jednání. Ale také aby bylo normální, že církev je oddělená od hříchu a je opravdu radikální. Chce pozvednout plačící, stejně jako ty, na které nikdo nemyslí a svět je odmítl. On chce udělat z posledních pastýře, evangelisty a proroky a ukázat skrze ně svojí moc. Chce ti ukázat, že i když nevidíš, necítíš nebo neslyšíš, On stojí po tvém boku.

Ve dnech 24.-26. dubna, před odjezdem do České republiky, organizujeme půst za to, co chce Duch Svatý dělat. Pokud vás Duch Svatý povede, zveme do něj i všechny členy sborů a konferencí, kde budeme v květnu sloužit.

Pojďme mu tedy otevřít naše srdce, sbory a města a zapálit oheň na oltáři v jednotě za to, co chce Bůh suverénně vykonat.

Tvůj dluh je splacen

„… řekl: ‚Dokonáno jest.‘“ Jan 19:30

Ve starozákonních dobách člověk získal Boží odpuštění tím, že přinesl na oltář obětního beránka, jehož krev kněz prolil a obětoval jako smírnou oběť. Prvním člověkem v Písmu, který toto udělal, byl Kainův bratr Ábel (viz 1. Mojžíšova 4:4). Když Šalomoun zasvěcoval svůj velkolepý chrám, obětoval obrovské množství sto dvaceti tisíc ovcí a dvaceti dvou tisíc volů jako oběť za celý národ.

Ve starozákonním stánku nesměl obětní oheň nikdy vyhasnout. Izraelci jej nosili s sebou při cestě pouští a odhaduje se, že v období mezi Getsemany a Velikonocemi zemřelo ne méně než sto tisíc beránků, jejichž krev doslova zbarvila potok Cedron do ruda. Ani jediné deci prolité krve však nemohlo odčinit naše hříchy. Ty se jen sunuly dopředu a čekaly na beránka, jehož oběť bude tou poslední, na kněze, jehož dokonané dílo jednou provždy odčiní hřích.
A právě to se stalo ve chvíli, kdy Ježíš zvolal: „Dokonáno jest“ (Jan 19:30). V hebrejštině tato věta doslova znamená „Zaplaceno v plné výši“. V tu chvíli se v chrámě odshora dolů roztrhla opona, která oddělovala lidi od Boha. Díky tomu můžeme nyní kdykoli vstoupit tam, kam dosud mohl vstoupit jen jeden člověk jen jeden den v roce – do Boží přítomnosti. Můžeme tam vstupovat s vědomím, že budeme milováni, přijímáni, viděni skrze Kristovu krev a považováni za spravedlivé. Proto: „Přistupme tedy směle k trůnu milosti, abychom došli milosrdenství a nalezli milost a pomoc v pravý čas“ (Židům 4:16).

Nájdu sa ešte ľudia, ktorí budú tvrdiť, že ľudské telo vzniklo náhodnými mutáciami z jednej bunky. A to si k tomu ešte treba pridať úplne geniálnu architektúru ľudskej kostry a úžasnú štruktúru ľudského oka a ucha...

Genesis 1:27
"A Boh stvoril človeka na svoj obraz, na obraz Boží ho stvoril, mužské a ženské pohlavie ich stvoril."

Genesis 1:31
"A Boh videl všetko, čo učinil, a hľa, bolo to veľmi dobré. A bol večer, a bolo ráno, šiesty deň."

Žalmy 139:14-16
"Oslavovať ťa budem preto, že som ohromne a predivne utvorený. Predivné sú tvoje skutky, a moja duša to zná veľmi dobre. Niktorá moja kosť nie je ukrytá pred tebou, ktorý som učinený v skrytosti; utkaný som v hlbinách zeme. Tvoje oči videli môj trup, a do tvojej knihy sú zapísané všetky moje údy jako aj dni, v ktorých boli utvorené, keď ešte nebolo ani jedného z nich."