I přesto, že aktuálně vidíš pohyb Božího jednání v České republice a na Slovensku, jedná se pouze o zlomek toho, co je připraveno v duchu, ale nepřítel to chce zastavit. Bůh chce zasáhnout a proměnit církev tak, aby mezi Božím lidem bylo běžné to, že vidí Jeho zázračné jednání. Ale také aby bylo normální, že církev je oddělená od hříchu a je opravdu radikální. Chce pozvednout plačící, stejně jako ty, na které nikdo nemyslí a svět je odmítl. On chce udělat z posledních pastýře, evangelisty a proroky a ukázat skrze ně svojí moc. Chce ti ukázat, že i když nevidíš, necítíš nebo neslyšíš, On stojí po tvém boku.

Ve dnech 24.-26. dubna, před odjezdem do České republiky, organizujeme půst za to, co chce Duch Svatý dělat. Pokud vás Duch Svatý povede, zveme do něj i všechny členy sborů a konferencí, kde budeme v květnu sloužit.

Pojďme mu tedy otevřít naše srdce, sbory a města a zapálit oheň na oltáři v jednotě za to, co chce Bůh suverénně vykonat.

Tvůj dluh je splacen

„… řekl: ‚Dokonáno jest.‘“ Jan 19:30

Ve starozákonních dobách člověk získal Boží odpuštění tím, že přinesl na oltář obětního beránka, jehož krev kněz prolil a obětoval jako smírnou oběť. Prvním člověkem v Písmu, který toto udělal, byl Kainův bratr Ábel (viz 1. Mojžíšova 4:4). Když Šalomoun zasvěcoval svůj velkolepý chrám, obětoval obrovské množství sto dvaceti tisíc ovcí a dvaceti dvou tisíc volů jako oběť za celý národ.

Ve starozákonním stánku nesměl obětní oheň nikdy vyhasnout. Izraelci jej nosili s sebou při cestě pouští a odhaduje se, že v období mezi Getsemany a Velikonocemi zemřelo ne méně než sto tisíc beránků, jejichž krev doslova zbarvila potok Cedron do ruda. Ani jediné deci prolité krve však nemohlo odčinit naše hříchy. Ty se jen sunuly dopředu a čekaly na beránka, jehož oběť bude tou poslední, na kněze, jehož dokonané dílo jednou provždy odčiní hřích.
A právě to se stalo ve chvíli, kdy Ježíš zvolal: „Dokonáno jest“ (Jan 19:30). V hebrejštině tato věta doslova znamená „Zaplaceno v plné výši“. V tu chvíli se v chrámě odshora dolů roztrhla opona, která oddělovala lidi od Boha. Díky tomu můžeme nyní kdykoli vstoupit tam, kam dosud mohl vstoupit jen jeden člověk jen jeden den v roce – do Boží přítomnosti. Můžeme tam vstupovat s vědomím, že budeme milováni, přijímáni, viděni skrze Kristovu krev a považováni za spravedlivé. Proto: „Přistupme tedy směle k trůnu milosti, abychom došli milosrdenství a nalezli milost a pomoc v pravý čas“ (Židům 4:16).

Nájdu sa ešte ľudia, ktorí budú tvrdiť, že ľudské telo vzniklo náhodnými mutáciami z jednej bunky. A to si k tomu ešte treba pridať úplne geniálnu architektúru ľudskej kostry a úžasnú štruktúru ľudského oka a ucha...

Genesis 1:27
"A Boh stvoril človeka na svoj obraz, na obraz Boží ho stvoril, mužské a ženské pohlavie ich stvoril."

Genesis 1:31
"A Boh videl všetko, čo učinil, a hľa, bolo to veľmi dobré. A bol večer, a bolo ráno, šiesty deň."

Žalmy 139:14-16
"Oslavovať ťa budem preto, že som ohromne a predivne utvorený. Predivné sú tvoje skutky, a moja duša to zná veľmi dobre. Niktorá moja kosť nie je ukrytá pred tebou, ktorý som učinený v skrytosti; utkaný som v hlbinách zeme. Tvoje oči videli môj trup, a do tvojej knihy sú zapísané všetky moje údy jako aj dni, v ktorých boli utvorené, keď ešte nebolo ani jedného z nich."

Stanov si jasné priority

„Nauč nás počítat naše dny, ať získáme moudrost srdce.“ Žalm 90:12

Lee Atwater byl jmenován předsedou Republikánského národního výboru a stal se volebním manažerem prezidentské kampaně George Bushe. Tím se mu splnily dvě věci, kterých chtěl dosáhnout do svých čtyřiceti let.
Pak mu zjistili zhoubný nádor na mozku. Krátce před smrtí napsal tato moudrá slova: „Získal jsem víc bohatství, moci a prestiže než většina lidí. Člověk však může dosáhnout všeho, po čem touží, a přesto si připadat prázdný. Jakou moc by mi museli nabídnout, abych ji vyměnil za svůj čas s rodinou? Jakou cenu bych zaplatil za večer s přáteli? Musel jsem onemocnět smrtelnou chorobou, abych si tuto pravdu uvědomil. Je to však pravda, jíž se tato země může naučit na mé náklady. Ležím tu ve své ložnici, s tváří napuchlou steroidy, s bezvládným tělem. Lékaři mi stále nechtějí dát odpověď na tu otravnou otázku, kolik času mi zbývá. Občas nedokážu usnout, protože se tolik bojím, že se už nikdy neprobudím. Ušel jsem dlouhou cestu ode dne, kdy jsem prezidentu Bushovi řekl, že jeho heslo ‚laskavější a vlídnější‘ je sice hezká myšlenka, žádné hlasy nám ale nepřinese. Říkával jsem mu, že on může být laskavější a vlídnější, já ale takový být nehodlám. Jak hluboce jsem se mýlil. V životě není nic důležitějšího než vztahy a nic sladšího než lidský dotek.“
Pokud jsi moudrý, bude tvou životní prioritou na prvním místě Bůh, pak rodina a až na třetím místě kariéra. „Nauč nás počítat naše dny, ať získáme moudrost srdce“ (Žalm 90:12).

Hledej příležitosti ke konání dobra

„Nezapomínejme také na dobročinnost a štědrost…“ Židům 13:16

Petr popisuje Ježíšův život slovy: „… procházel zemí, všem pomáhal a uzdravoval…“ (Skutky 10:38). Stát se podobnějším Kristu tedy znamená hledat příležitosti ke konání dobra.
Matka Tereza napsala: „Milujte lidi, nehledě na to, že jsou nerozumní, bez logiky, sebestřední a arogantní. Když lidé tvrdí, že vaše dobro obsahuje sobecké motivy, nevšímejte si jich a dál konejte dobro. Jakmile se stanete úspěšnými, získáte si falešné přátele i skutečné nepřátele. To vám nesmí bránit ve snaze být úspěšní. Budete-li upřímní, někteří se budou snažit překroutit vaše slova proti vám, bez ohledu na to nepřestávejte být upřímní. Jestliže dnes konáte dobro, někteří na to mohou zítra zapomenout. Vy ale dál konejte dobro. Pokud se projevíte jako velký člověk s velkými myšlenkami, nedivte se, že se proti vám postaví malí lidé s malým myšlením. Přesto myslete ve velkém. Někteří se mohou snažit přes noc zničit to, co jste léta budovali. Nenechte se odradit a dál budujte.“
Prezident Theodore Roosevelt řekl: „Není to kritik, kdo se počítá; není to muž ani žena, kteří poukazují na to, kde mohl člověk postupovat lépe. Zásluhy patří těm, kdo jsou skutečně v aréně, jejichž tvář je poznamenána prachem, potem a krví; lidem, kteří statečné bojují, kteří bloudí, chybují, znovu a znovu selhávají, kteří znají velké nadšení a velkou oddanost; lidem, kteří se věnují ušlechtilé věci; kteří v nejlepším případě nakonec poznají vítězství velkého úspěchu, a v nejhorším případě sice prohrají, ale až poté, co projevili velkou odvahu, takže jejich místo nikdy nebude mezi těmi chladnými a bázlivými dušemi, které neznají ani vítězství, ani porážku.“
Takže hledej příležitosti ke konání dobra.

No je to těžké následovat Krista je to každodenní boj se svojí hlavou a tělem.... Špatné myšlenky občas přijdou stejně jako špatná slova atd... Ale díky Pánu Ježíši můžeme pokaždé činit pokání a nechat se znovu očistit a to je obrovská milost... Bůh sám dobře ví že to pro nás není jednoduché ale kdyby neposlal svého jediného Syna Pána Ježíše Krista aby prolil svoji Svatou krev za nás abychom my mohli žít... Všichni jeden vedle druhého bychom zemřeli a skončili v pekle. Ale Bůh se nad námi slitoval protože nás miluje ani si neumíme představit jak... Řekl že už nikdy více člověka nevyhladí. Velká milost!!! Je jen na každém jestli uvěří nebo ne, už to nerozhoduje Bůh ale my sami se máme rozhodnout. Já taky dělám chyby a občas řeknu škaredá slova a taky myšlenky mám občas zlé, ale uvědomuji si to a můžu okamžitě činit pokání a nechat se znovu očistit. Díky Bohu za to!! To je neuvěřitelná milost. Sláva Pánu Ježíši Kristu za to co pro nás udělal.

ROK 2026: PRÍPRAVA NA TO, ČO PRICHÁDZA
Evanjelista Filip Mazúr prináša naliehavý prorocký vhľad, ktorý sa týka nadchádzajúceho obdobia. Posledné mesiace ho Boh bral do hlbokých videní a odhalení ohľadom roku 2026, ktoré otriasajú bežnou predstavou o tom, ako doteraz fungovala cirkev aj svet.

Filip zdieľa tieto veci nie preto, aby vyvolal strach, ale aby pripravil Boží ľud na čas, kedy už nebude stačiť bežné kresťanstvo. Samozrejme, všetko, čo v tomto článku predkladá, dáva na vaše modlitebné rozsúdenie. Verí totiž, že v Tele Kristovom sa navzájom potrebujeme, aby sme správne rozumeli Božím časom.

V článku Filip Mazúr odkrýva:

Videnie s Abrahámom: Čo bolo napísané na zvitkoch o blízkej budúcnosti a aký „Boží dych“ prichádza na túto zem?

Duchovná pustatina v Česku: Prečo vo videní videl mestá zaviate pieskom a čo je tou bariérou, ktorá dnes bráni prúdu Ducha?

Politické otrasy: Čo znamená vnútorný hlas o „vetre zmien“ a ako sa preskladajú mocenské štruktúry sveta?

Sila Samsona: Prečo budeme v roku 2026 musieť ako veriaci fungovať v nadprirodzenej moci a nie z vlastných síl?

Toto slovo nie je o „pozitívnych trendoch“, ktoré svrbia uši. Je o hlbokom posvätení, o odvahe Jozuu a o tom, ako prejsť nadchádzajúcim trasením ako víťaz.

Dvere sú otvorené pre každého, kto hľadá Boha celým srdcom.

#FilipMazur #Proroctvo #Rok2026 #Videnie #Nadprirodzeno #Slovensko #Cesko #Modlitba #Viera #Evanjelizacia
https://www.podlalasky.sk/prorocky-vhlad-pre-rok-2026-a-preco-sa-krestania-budu-musiet-naucit-pohybovat-nadprirodzene/?fbclid=IwZnRzaAQ4xkZleHRuA2FlbQIxMQBzcnRjBmFwcF9pZAo2NjI4NTY4Mzc5AAEemN9kPzsW9HUVEwE9GVhRoJ2fDQxIUvPpZoKttY8fDv6VH9vhDgd-mIX9PXs_aem_sYxZY_97he354I2mvr5E8w

ROK 2026: PRÍPRAVA NA TO, ČO PRICHÁDZA
Evanjelista Filip Mazúr prináša naliehavý prorocký vhľad, ktorý sa týka nadchádzajúceho obdobia. Posledné mesiace ho Boh bral do hlbokých videní a odhalení ohľadom roku 2026, ktoré otriasajú bežnou predstavou o tom, ako doteraz fungovala cirkev aj svet.

Filip zdieľa tieto veci nie preto, aby vyvolal strach, ale aby pripravil Boží ľud na čas, kedy už nebude stačiť bežné kresťanstvo. Samozrejme, všetko, čo v tomto článku predkladá, dáva na vaše modlitebné rozsúdenie. Verí totiž, že v Tele Kristovom sa navzájom potrebujeme, aby sme správne rozumeli Božím časom.

V článku Filip Mazúr odkrýva:

Videnie s Abrahámom: Čo bolo napísané na zvitkoch o blízkej budúcnosti a aký „Boží dych“ prichádza na túto zem?

Duchovná pustatina v Česku: Prečo vo videní videl mestá zaviate pieskom a čo je tou bariérou, ktorá dnes bráni prúdu Ducha?

Politické otrasy: Čo znamená vnútorný hlas o „vetre zmien“ a ako sa preskladajú mocenské štruktúry sveta?

Sila Samsona: Prečo budeme v roku 2026 musieť ako veriaci fungovať v nadprirodzenej moci a nie z vlastných síl?

Toto slovo nie je o „pozitívnych trendoch“, ktoré svrbia uši. Je o hlbokom posvätení, o odvahe Jozuu a o tom, ako prejsť nadchádzajúcim trasením ako víťaz.

Dvere sú otvorené pre každého, kto hľadá Boha celým srdcom.

#FilipMazur #Proroctvo #Rok2026 #Videnie #Nadprirodzeno #Slovensko #Cesko #Modlitba #Viera #Evanjelizacia

Měj rád druhé a služ jim

„… služte v lásce jedni druhým.“ Galatským 5:13

Booker T. Washington se stal ředitelem Tuskegee Institute, ústavu pro vzdělávání školních učitelů v Alabamě. Krátce poté v roce 1881 procházel kolem domu jedné zámožné rodiny. Paní domu se domnívala, že Washington je jedním z dělníků, které její manžel najal na práce na zahradě, a požádala ho, zda by jí nepřipravil nějaké dřevo na topení. Profesor Washington s úsměvem přikývl, odložil kabát a dřevo naštípal. Pak nesl náruč dřeva ženě do kuchyně. Jedna mladá služka ho poznala a spěchala své paní říct, kdo to je.
Druhý den dopoledne se žena objevila ve Washingtonově kanceláři. Hluboce se omlouvala a stále opakovala: „Nevěděla jsem, že jste to vy, když jsem vás žádala o práci.“ Washington velkoryse odpověděl: „To je zcela v pořádku, paní. Já rád pracuji a je mi potěšením dělat laskavosti pro své přátele.“ Žena byla jeho chováním a ochotou odpustit natolik dojata, že věnovala ústavu štědré dary. Navíc přesvědčila mnoho svých bohatých přátel a známých, aby učinili totéž. Ve výsledku Washington díky tomuto jedinému naštípání dřeva získal pro ústav tolik peněz jako díky několika jiným sbírkám dohromady. Bible říká: „… služte v lásce jedni druhým. Vždyť celý zákon je shrnut v jednom slově: Milovati budeš bližního svého jako sebe samého!“ (Galatským 5:13-14). Od Bookera T. Washingtona se můžeme naučit dvě věci:
1) Každé semínko laskavosti, které zaseješ, přinese nakonec do tvého života sklizeň požehnání.
2) Cesta k úspěchu v životě spočívá v lásce a službě druhým.

Buduj a vzdělávej lidi

„…budujte jeden druhého…“ (1. Tesalonickým 5:11)

Kolikrát si ani neuvědomujeme, jakou sílu mají naše slova. Jedna věta může někoho zvednout ze země. Jedno povzbuzení může změnit směr celého života. Každý z nás touží po tom, aby v něj někdo věřil – aby slyšel: „Vidím v tobě potenciál. Nejsi sám.“

Možná máš právě teď ve svém okolí někoho, kdo tiše bojuje. Někdo, kdo pochybuje, jestli má cenu pokračovat. A právě ty můžeš být tím hlasem naděje. Zastav se a zeptej se: Komu dnes můžu zasít semínko víry? Komu můžu říct, že na to má?

Bůh nás nevolá jen k tomu, abychom rostli my sami, ale abychom pomáhali růst druhým. Naslouchej jejich snům. Povzbuzuj jejich kroky. Stůj za nimi i tehdy, když si sami nevěří. Právě tak se buduje – láskou, vírou a slovem, které dává život.

Dnes můžeš někomu změnit den… a možná i celý život. Tak to udělej. Promluv život, ne pochybnosti.

HALLELUJA! Přijímáš to dnes? AMEN!

Pokud nějaký služebník má světlo, ale nemá oheň , jen bude bavit svojí církev.
Tohle vidim v českých církvi. Prostě náboženství...
A když to vidím, tak jsem z toho opravdu smutná.
Chci vidět jednat Boha, chci Jeho přítomnost, ne náboženské chozeni do církve tohle člověku nic nedává. Bez ohně je to jen zábava...
Já toužím po Bohu , vidět lidi proměnné Jeho láskou a přítomností

S rostoucím politickým tlakem v Íránu křesťanští věřící nadále otevřeně vyznávají svou víru – přestože si jsou vědomi možných následků. Toto jednání není politickou vzpourou. Je to teologické přesvědčení. Křesťanství učí, že věrnost Ježíši Kristu stojí výše než loajalita k jakékoli pozemské autoritě.

První církev čelila stejnému dilematu. Římská moc vyžadovala bezvýhradnou oddanost, ale křesťané odmítli vyznat císaře jako nejvyšší autoritu. Místo toho vyznali Krista. Toto vyznání je stálo svobodu i život – a přesto změnilo dějiny. Ne proto, že měli politickou sílu, ale protože měli Krista ve svých domech a ve svých srdcích.

Církev totiž nezačíná v kamenné instituci. Začíná v domě. Začíná tam, kde byť jen jeden člověk uvěří a Kristus přebývá skrze víru. A takovou církev nelze zničit zákazem budov ani represí státu. Můžeš zavřít kostely, můžeš zatýkat pastory, můžeš zastrašovat – ale nemůžeš vyhnat Krista z domu, kde je vzýván.

Dnešní íránští věřící kráčejí stejnou cestou. Jejich víra není závislá na státem schválené instituci. Je zakořeněna v osobním vztahu s Kristem. A právě proto ji nemohou zničit ani muláhové, ani žádný jiný systém. Křesťanství neslibuje ochranu před utlačujícími režimy. Slibuje však království, které není vybudováno lidskou mocí – království, které roste tiše, často v domech, ale které žádná pozemská autorita nemůže zastavit.