🕊 Souboj mezi pravdou a lží je nepřetržitý
„Ať je vaše slovo ‘ano’ ano a ‘ne’ ne. Co je nad to, je ze Zlého.“
(Matouš 5,37; srov. Jakub 5,12; Efeským 4,25)
Slovem tvoříme vztahy. Slovem stavíme důvěru. Když ho ale nedodržíme, narušujeme nejen to, co jsme řekli, ale i to, kým jsme. Každé „ano“, které neplatí, a každé mlčení tam, kde měla zaznít pravda, je krokem k nepravdě.
Lží není jen přímé klamání – ale i sliby bez úmyslu je dodržet. Odpovědi, které selektivně obejdou podstatné. Slova, která mají jen uklidnit, ne proměnit. A právě v těchto „malých“ ústupech často volíme pohodlí místo pravdy.
A co víc – někdy raději mlčíme úplně. Neodpovíme. Děláme, že nevíme. Přejdeme to. Ale i to je forma nepravdy – ignorace zraňuje stejně jako odmítnutí. Vlastně tím říkáme: „Nestojíš mi za poctivou odpověď.“
Za každou nepravdou číhá sobectví. Říkáme tím: „Moje pohodlí je důležitější než tvoje právo znát pravdu.“ Ale kde není pravda, tam nemůže být důvěra. A kde není důvěra, tam není skutečný vztah – ani s lidmi, ani s Bohem.
Ježíš přidává vážné slovo:
„Z každého planého slova, které lidé promluví, budou vydávat počet v den soudu.“ (Matouš 12,36)
A právě ta planá slova – sliby bez záměru, vyhýbavé odpovědi, alibistické mlčení – bývají příčinou průměrnosti, ztracených příležitostí i tíhy naší vlastní mysli. Nezdají se jako zlo, ale zanechávají stopu. I v duchovním světě mají následky.
Bible zároveň ujišťuje:
„Bez příčiny kletba nedojde cíle.“ (Přísloví 26,2)
Ale každé zraňující nebo lhostejné slovo se může stát příčinou – a právě proto je důležité volit svá slova srdcem, ne jen jazykem.
Dobrá zpráva
Kristus vzal i naše prázdná a zraňující slova na kříž, aby viník našel milost a dostal sílu začít znovu (1 Jan 1,9). On sám je Pravda, která osvobozuje (Jan 8,32; 14,6). Pravdivost tedy není podmínka pro Boží lásku – je jejím ovocem.
Dnešní výzva
Kde mluvím jen „na efekt“?
Kde dávám sliby bez úmyslu je naplnit?
Kde mlčím, i když vím, že pravda čeká?
Tvoje slovo není jen nástroj – je to zrcadlo tvého nitra.
Pravda bolí, ale nelže. A skutečně osvobozuje.
„Ať je vaše slovo ‘ano’ ano a ‘ne’ ne. Co je nad to, je ze Zlého.“
(Matouš 5,37; srov. Jakub 5,12; Efeským 4,25)
Slovem tvoříme vztahy. Slovem stavíme důvěru. Když ho ale nedodržíme, narušujeme nejen to, co jsme řekli, ale i to, kým jsme. Každé „ano“, které neplatí, a každé mlčení tam, kde měla zaznít pravda, je krokem k nepravdě.
Lží není jen přímé klamání – ale i sliby bez úmyslu je dodržet. Odpovědi, které selektivně obejdou podstatné. Slova, která mají jen uklidnit, ne proměnit. A právě v těchto „malých“ ústupech často volíme pohodlí místo pravdy.
A co víc – někdy raději mlčíme úplně. Neodpovíme. Děláme, že nevíme. Přejdeme to. Ale i to je forma nepravdy – ignorace zraňuje stejně jako odmítnutí. Vlastně tím říkáme: „Nestojíš mi za poctivou odpověď.“
Za každou nepravdou číhá sobectví. Říkáme tím: „Moje pohodlí je důležitější než tvoje právo znát pravdu.“ Ale kde není pravda, tam nemůže být důvěra. A kde není důvěra, tam není skutečný vztah – ani s lidmi, ani s Bohem.
Ježíš přidává vážné slovo:
„Z každého planého slova, které lidé promluví, budou vydávat počet v den soudu.“ (Matouš 12,36)
A právě ta planá slova – sliby bez záměru, vyhýbavé odpovědi, alibistické mlčení – bývají příčinou průměrnosti, ztracených příležitostí i tíhy naší vlastní mysli. Nezdají se jako zlo, ale zanechávají stopu. I v duchovním světě mají následky.
Bible zároveň ujišťuje:
„Bez příčiny kletba nedojde cíle.“ (Přísloví 26,2)
Ale každé zraňující nebo lhostejné slovo se může stát příčinou – a právě proto je důležité volit svá slova srdcem, ne jen jazykem.
Dobrá zpráva
Kristus vzal i naše prázdná a zraňující slova na kříž, aby viník našel milost a dostal sílu začít znovu (1 Jan 1,9). On sám je Pravda, která osvobozuje (Jan 8,32; 14,6). Pravdivost tedy není podmínka pro Boží lásku – je jejím ovocem.
Dnešní výzva
Kde mluvím jen „na efekt“?
Kde dávám sliby bez úmyslu je naplnit?
Kde mlčím, i když vím, že pravda čeká?
Tvoje slovo není jen nástroj – je to zrcadlo tvého nitra.
Pravda bolí, ale nelže. A skutečně osvobozuje.
🕊 Souboj mezi pravdou a lží je nepřetržitý
„Ať je vaše slovo ‘ano’ ano a ‘ne’ ne. Co je nad to, je ze Zlého.“
(Matouš 5,37; srov. Jakub 5,12; Efeským 4,25)
Slovem tvoříme vztahy. Slovem stavíme důvěru. Když ho ale nedodržíme, narušujeme nejen to, co jsme řekli, ale i to, kým jsme. Každé „ano“, které neplatí, a každé mlčení tam, kde měla zaznít pravda, je krokem k nepravdě.
Lží není jen přímé klamání – ale i sliby bez úmyslu je dodržet. Odpovědi, které selektivně obejdou podstatné. Slova, která mají jen uklidnit, ne proměnit. A právě v těchto „malých“ ústupech často volíme pohodlí místo pravdy.
A co víc – někdy raději mlčíme úplně. Neodpovíme. Děláme, že nevíme. Přejdeme to. Ale i to je forma nepravdy – ignorace zraňuje stejně jako odmítnutí. Vlastně tím říkáme: „Nestojíš mi za poctivou odpověď.“
Za každou nepravdou číhá sobectví. Říkáme tím: „Moje pohodlí je důležitější než tvoje právo znát pravdu.“ Ale kde není pravda, tam nemůže být důvěra. A kde není důvěra, tam není skutečný vztah – ani s lidmi, ani s Bohem.
Ježíš přidává vážné slovo:
„Z každého planého slova, které lidé promluví, budou vydávat počet v den soudu.“ (Matouš 12,36)
A právě ta planá slova – sliby bez záměru, vyhýbavé odpovědi, alibistické mlčení – bývají příčinou průměrnosti, ztracených příležitostí i tíhy naší vlastní mysli. Nezdají se jako zlo, ale zanechávají stopu. I v duchovním světě mají následky.
Bible zároveň ujišťuje:
„Bez příčiny kletba nedojde cíle.“ (Přísloví 26,2)
Ale každé zraňující nebo lhostejné slovo se může stát příčinou – a právě proto je důležité volit svá slova srdcem, ne jen jazykem.
Dobrá zpráva
Kristus vzal i naše prázdná a zraňující slova na kříž, aby viník našel milost a dostal sílu začít znovu (1 Jan 1,9). On sám je Pravda, která osvobozuje (Jan 8,32; 14,6). Pravdivost tedy není podmínka pro Boží lásku – je jejím ovocem.
👉 Dnešní výzva
Kde mluvím jen „na efekt“?
Kde dávám sliby bez úmyslu je naplnit?
Kde mlčím, i když vím, že pravda čeká?
Tvoje slovo není jen nástroj – je to zrcadlo tvého nitra.
Pravda bolí, ale nelže. A skutečně osvobozuje.

