Měj rád druhé a služ jim „… služte v lásce jedni druhým.“ Galatským 5:13 Booker T. Washington se stal ředitelem Tuskegee Institute, ústavu pro vzdělávání školních učitelů v Alabamě. Krátce poté v roce 1881 procházel kolem domu jedné zámožné rodiny. Paní domu se domnívala, že Washington je jedním z dělníků, které její manžel najal na práce na zahradě, a požádala ho, zda by jí nepřipravil nějaké dřevo na topení. Profesor Washington s úsměvem přikývl, odložil kabát a dřevo naštípal. Pak nesl náruč dřeva ženě do kuchyně. Jedna mladá služka ho poznala a spěchala své paní říct, kdo to je. Druhý den dopoledne se žena objevila ve Washingtonově kanceláři. Hluboce se omlouvala a stále opakovala: „Nevěděla jsem, že jste to vy, když jsem vás žádala o práci.“ Washington velkoryse odpověděl: „To je zcela v pořádku, paní. Já rád pracuji a je mi potěšením dělat laskavosti pro své přátele.“ Žena byla jeho chováním a ochotou odpustit natolik dojata, že věnovala ústavu štědré dary. Navíc přesvědčila mnoho svých bohatých přátel a známých, aby učinili totéž. Ve výsledku Washington díky tomuto jedinému naštípání dřeva získal pro ústav tolik peněz jako díky několika jiným sbírkám dohromady. Bible říká: „… služte v lásce jedni druhým. Vždyť celý zákon je shrnut v jednom slově: Milovati budeš bližního svého jako sebe samého!“ (Galatským 5:13-14). Od Bookera T. Washingtona se můžeme naučit dvě věci: 1) Každé semínko laskavosti, které zaseješ, přinese nakonec do tvého života sklizeň požehnání. 2) Cesta k úspěchu v životě spočívá v lásce a službě druhým.

Sedaval jsem tady když jsem ještě bydlel na ubytovně kde to nebylo jednoduché, kouřil jsem marihuanu, pil pivo a kouřil cigarety... Ale nikdy jsem neztrácej naději i když jsem už byl úplně na mizině, Stratil jsem práci z ubytovny kde jsem k lidem mluvil pozitivně a povzbutoval je všichni ti postupně se odstěhovali a já jsem nakonec skončil na pokoji u satanisty který nonstop mimo práci seděl u počítače a hrál střílečky... Neměl jsem s kým mluvit a byl jsem více a více psychicky na dně, došli mi peníze a dlužil jsem nájemné asi 4 měsíce.. Přesto všechno mě ale nevyhodili, umíral jsem pomalu hladem a on se předemnou cpal... I přez to že jsem tenkrát vždy vařil a každému jsem dal talíř s jídlem, protože jsem měl vždy rád lidi a podělit se mi dělalo radost. Jak jsem hladověl tak mi ubyvalo sil takže jsem už jen ležel a poslouchal hudbu ve sluchátkách on si mě vůbec nevšímal nezeptal se co semnou je jn vraždil dal lidi ve hře a cpal se. Porad jsem měl ale naději že to dobře dopadne... Sháněl jsem práci ale bez důvodně mě na pohovoru odmítly... Nechápal jsem proč. Vždy jsem prošel všude. A jednoho rána když on byl v práci přišlo probuzení Ježíš mě našel... Našel svoji zatoulanou ovečku. Najednou jakoby do mě vjela elektřina a vyskočil jsem z postele a v tom okamžiku jsem věděl že už nic není a nebude jako včera cítil jsem Boží přítomnost, najednou jsem začal uklízet a říkal že teď ti ukážu jak se uklízí ďáble!! Ty nesnášíš pořádek a proto budu uklízet. Začal jsem zažívat ohromné nadpřirozeno světla jsem viděl mnohem jasněji a začal jsem vidět Kristovu zář 💯 šel jsem ven začal jsem slyšet hlasy v hlavě.. Já tě dostanu... Byl to hlas člověka který mi zlomil nos ale když jsem se ohlizel nikdo u mě nebyl a řekl jsem si že vím že nejsem blázen já jsem okamžitě s jistotou věděl že mám ducha svatého 💯❤️☝️ začal jsem uklízet po Brně s odpadkovým pytlem a uklízel jsem každý vajgl každý papírek a začal jsem tímto kopcem. Lidé mě viděli jako Ježíše, svítil jsem tak moc. A opravdu si o mě říkali lidé že jsem Ježíš. A od té doby jsem úplně někdo jinéj a mnohem silnější. Bůh mě obdaroval a dal pomazání evangelistickym duchem. Bůh mi začal měnit život. Dal mi novou rodinu včetně Matky. Dal mi bydlení krásné bydlení. Nemám nouzi o jídlo aniž bych si dělal starosti. Opravdu jsem začal věřit Božímu Slovu natolik že je to úžasné a vyplatí se věřit. A řídit se Božím Slovem. Od té doby cítím mocnou přítomnost ducha svatého v mém srdci ❤️💯☝️🙏 jsem moc moc vděčný Pánu Bohu miluji ho ❤️💯☝️🙏 navíc dnes mám i řidičák na B který jsem si celý život přál a řídím 3 auta ne 1 ale hned na začátek 3 a můžu si vybrat se kterým pojedu... To jsem Pána prosil o 1 ❤️💯😁☝️🙏 Ježíš je Pánu Pán a Králů Kál!!! Nikdo není jako on ☝️💯❤️🙏

Jednou jsme uvěřili v Ježíše Krista a poznali jsme Pravdu tak už nejsme otroky ale Božímy dětmi a víme že je dokonáno že Ježíš rozšlápnul ďáblovi hlavu a že je to milost protože díky Ježíši žijeme on satana porazil a už není satan byl poražen a Ježíš je vyvýšen.Tak už přestaňme si dělat starosti o zítřku, zítřek už Bůh pro nás stvořil a nevíme co nás tam čeká to ví jen náš Bůh ❤️💯☝️🙏😇 prostě to jen příjmy a žij prostě užívej si každý den každou sekundu a jen koukej jak to pro tebe Bůh stvořil užívej si s ním nonstop 😇🙏☝️💯❤️ a taky už přestaňme řešit ostatní lidi co udělali a neudělali protože to co udělal a neudělal je tak jak to má být protože Bůh to tak zařídil. Proč se zaobírat a mluvit o druhých lidech když my stejně nemůžeme jejich život řídit a měnit, Bůh vede každého z nás tak jak to on chce navíc on už to udělal jen to potřebujeme pochopit. Nikdy nebudeš svobodný když budeš mluvit o ostatních za zády... Stejně ho nezměníš, nemůžeš změnit příběh Boží možná tak akorád přitížit ale stejně se to zase vrátí na tu cestu kterou pro něj měl Bůh jen s tím že by to nemuselo ani trvat tak dlouho kdyby ho někdo nechtěl vzít jinudy a tu cestu za tím co Bůh pro něj měl neprodlouží....

Přemýšlej o svém nebeském domově „Jdu, abych vám připravil místo.“ Jan 14:2 V Bibli se víc než pětsetkrát mluví o nebi včetně podrobností o našem věčném domově. Ježíš krátce před svým návratem do nebe utěšoval učedníky slovy: „V domě mého Otce je mnoho příbytků; … Jdu, abych vám připravil místo. A odejdu-li, abych vám připravil místo, opět přijdu a vezmu vás k sobě, abyste i vy byli, kde jsem já“ (Jan 14:2-3). Řecké slovo, překládané ve druhém verši jako „místo,“ je „topos“. Označuje konkrétní místo. Nebe je skutečné fyzické místo, kde budeme jednoho dne žít s Ježíšem a se svými vykoupenými blízkými. Bůh vložil do srdce každého z nás touhu po nebi (viz Kazatel 3:11). Franklin Roosevelt měl během druhé světové války kvůli svému zdravotnímu postižení problém vyrážet mezi vojáky, proto ho zastupovala jeho manželka Eleanor. Ta se stala skutečnou oblíbenkyní vojáků. Posílala prezidentovi telegramy a dopisy a byla jeho očima a ušima. Při jedné cestě do Tichomoří strávila večer rozhovorem se skupinou vojáků, a poté svému manželovi řekla, že ti muži mají v hlavě jedinou myšlenku – touží, aby válka skončila a oni se mohli vrátit domů. Právě takový vztah mají vykoupené Boží děti k nebi. Přebýváme na planetě Zemi, náš úkol zde je ale pouze dočasný. Žalmista řekl: „Ano, dobrota a milosrdenství provázet mě budou všemi dny mého žití. Do Hospodinova domu se budu vracet do nejdelších časů“ (Žalm 23:6). To je to, co očekáváme, že? Přebývaní v Hospodinově domě navěky.

1 Petr 4:1-5 B21 [1] I Kristus podstoupil tělesné utrpení, a tak se stejným odhodláním vyzbrojte i vy. Kdo trpěl na těle, skoncoval s hříchem, [2] takže zbytek svého života v těle už nevěnuje lidským tužbám, ale Boží vůli. [3] Už máme dost toho marnění času, v jakém si libují pohané: života v nestydatých vášních, v opilství, obžerství, v pitkách a v nechutné modloslužbě. [4] Když už se s nimi nevrháte do bezbřehé prostopášnosti, je jim to divné a pomlouvají vás. [5] Jednou však musí složit účty Tomu, který je připraven soudit živé i mrtvé. https://bible.com/bible/15/1pe.4.1-5.B21

Miluj svou manželku a měj k ní úctu „Muži, milujte své ženy…“ (Ef 5,25) Jeden generální ředitel byl jednou na cestách se svou ženou. Zastavili se u pumpy, aby natankovali palivo, a on zašel dovnitř. Při návratu si všiml, že jeho žena mluví s obsluhou pumpy. Ptal se jí proč, a ukázalo se, že se znají a kdysi spolu chodili. „Vsadím se,“ řekl samolibě, „že jsi ráda, že sis vzala mne, a stala se tak ženou generálního ředitele, a ne ženou obsluhy čerpací stanice.“ Žena mu odpověděla: „Víš, já si myslím, že kdybych si vzala jeho, stal by se generálním ředitelem on a obsluhou na čerpací stanici bys byl ty.“ Než Bůh stvořil Evu a přivedl ji k Adamovi, řekl: „Není dobré, aby člověk byl sám; opatřím mu rovnocennou oporu“ (1. Mojžíšova 2:18, B21). Zastav se a zamysli, v kolika oblastech tě manželka doplňuje, dotváří, pomáhá ti a je pro tebe rovnocennou oporou! Možná si říkáš, že tvá žena přece dávno ví, že ji miluješ. Je to možné, ona to ale od tebe ráda slyší a nikdy jí to nemůžeš říkat příliš často. Řekni jí to občas květinami. Všímej si maličkostí, které dělá, aby zlepšila tvůj život, a pochval ji. Když mluví, věnuj jí stoprocentní pozornost a dej jí najevo, že ti na jejích myšlenkách a pocitech záleží. Dávej si s ní každý týden schůzku. Jak přibývají léta, vrásky a kila, važ si jí a života, který jste spolu vybudovali. Pavel stanovil ženatým mužům standard, a je to standard vysoký: „Muži, milujte své ženy, jako si Kristus zamiloval církev a sám se za ni obětoval…“ (Efezským 5:25).

Boží stopy „… aniž bylo znát tvé stopy.“ (Žalm 77,20) Jsou chvíle, kdy se díváš kolem sebe a nevidíš nic. Žádné znamení, žádné jasné vedení, žádné „Boží stopy“. Právě tehdy zaznívá tichá, ale silná výzva: choď vírou, ne tím, co vidíš (2K 5,7). Bůh někdy vede skrze hluboké vody – a přesto je s tebou. Joni Eareckson Tada po desítkách let utrpení napsala, že největší nadějí věřícího není únik před bolestí, ale jistota, že Bůh promění každou těžkost v nástroj své milosti. Nezáleží na tom, zda čelíš nemoci, ztrátě, rozbitému vztahu nebo zklamání – Bůh má tvůj život pevně ve svých rukou. Bible nás ujišťuje: „Víme, že všecko napomáhá k dobrému těm, kdo milují Boha“ (Řím 8,28). Možná dnes nevidíš smysl. Ale Bůh pracuje i tehdy, když mlčí. A to, co bolí teď, připravuje tvé srdce na slávu, která je mnohem větší než dnešní trápení (2K 4,17). Vydrž ještě chvíli. Svěř Bohu své zlomené srdce. On tě vede – i když jeho stopy nejsou vidět. HALLELUJA! Věříš tomu dnes? AMEN!

V souladu s Duchem „Jsme-li živi Duchem, Duchem také následujme.“ (Gal 5,25) Jsme-li naplněni Božím Duchem, nejsme povoláni jen věřit, ale také se nechat vést. Problém nastává, když se snažíme duchovní věci pochopit pouze rozumem. To, co je z Ducha, může přirozené mysli znít nelogicky – ale Duch zkoumá i Boží hlubiny a vede nás cestou života. Duch svatý k nám často mluví jemně. Někdy jako „stopka“ – vnitřní varování, že tamtudy ne. Není to odsouzení, ale ochrana. Jindy jako pošťouchnutí – náhlý impuls něco udělat nebo neudělat, který nám může doslova zachránit život. A pak je tu tiché „pšt“ – upozornění, abychom mlčeli, když se rozhovor blíží k hříchu, pomluvě nebo zbytečným slovům. Otázka zní: Nasloucháš těmto jemným signálům? Duch tě nevede k otroctví, ale ke svobodě. Čím víc s ním chodíš, tím jasněji rozpoznáš jeho hlas. Dnes znovu řekni: „Duchu svatý, veď mě.“ Buď citlivý. Buď poslušný. Buď živý v Duchu. HALLELUJA! Přijímáš to dnes? AMEN!

Pokračuj v cestě „S pohledem upřeným na Ježíše…“ (Žid 12,2). To je klíč, který nás nese, když život zatlačí pod hladinu. Jonáš křičel z hlubin, ale Bůh ho vytáhl. A jak řekl ten malý chlapec: dobrého člověka nic neudrží na dně. Neutopíš se tím, že spadneš do vody — ale tím, že v ní zůstaneš. Možná máš za sebou pády, zklamané sny nebo rozbitý plán. Ale Boží slovo říká: „I kdyby klesal, nikdy neupadne, neboť Hospodin podpírá jeho ruku“ (Žalm 37,23–24). Bůh tě drží. Tvůj běh pokračuje. A právě proto nepřestávej běžet! To, na co upřeš svůj pohled, určuje tvoji sílu. Nepřítel chce, abys ztratil fokus. Ale Ježíš se díval dál než na kříž… a to Mu dalo moc jít až do konce. Následuj Ho. Zvedni oči. Zaměř se na Něho — „původce a dokonavatele víry“. A pamatuj: Bůh nevyplácí odměny po týdnu. On odměňuje věrnost až na konci. „Toto naše lehoučké soužení… vytváří věčné břemeno slávy“ (2K 4,17). To, jak skončíš, je silnější než to, jak jsi začal. Tak zůstaň soustředěný. Nevzdávej to. Pokračuj v cestě! HALLELUJA! Přijímáš to dnes? AMEN!

#top 😁🐬

Registrace na listopadovou konferenci v Praze – prodloužena! Kdy: 21.–22. listopadu 2025 Kde: Praha, Erbenova 130/9, 150 00 - Košíře Hosté: Daniel Pech, Peter Kuba, Zoe Gonzales & Juan Rodriguez Dva dny plné úctívání, uzdravení, zazráku, modliteb, jednoty, Božího slova a ohně Ducha svatého ➡ Zbývá pouze 68 volných míst. Buď součástí toho, co Bůh koná v našem národě.

Hned nato přiměl Ježíš učedníky, aby vstoupili na loď a jeli před ním na druhý břeh, než propustí zástupy. Když je propustil, vystoupil na horu, aby se o samotě modlil. Když nastal večer, byl tam sám. Loď byla daleko od země a vlny ji zmáhaly, protože vítr vál proti ní. K ránu šel k nim, kráčeje po moři. Když ho učedníci uviděli kráčet po moři, vyděsili se, že je to přízrak, a křičeli strachem. Ježíš na ně hned promluvil a řekl jim: „Vzchopte se, já jsem to, nebojte se!“ Petr mu odpověděl: „Pane, jsi-li to ty, poruč mi, ať přijdu k tobě po vodách!“ A on řekl: „Pojď!“ Petr vystoupil z lodi, vykročil na vodu a šel k Ježíšovi. Můžeme zůstat stát - anebo vykročit. Můžeme se začít topit. Ale s Bohem se nelze utopit, v případě potíží nás Bůh jednoduše vyloví.. Když ovšem ve víře, s pohledem upřeným na Něj, dojdeme do cíle, bude to nejlepší. Když ve víře vykročíme a jdeme, přijde vždy požehnání. Letíme linkou Ducha Božího a to je velkolepý let! Bůh vždycky na nás zareaguje. Bůh nikdy naše kroky víry nenechává bez reakce.. Když se naučíme chodit po moři, když si přestaneme dělat lidské pojistky, když se přestaneme bát, začne nás Bůh používat naprosto novým způsobem v mnohem větších projektech svého nebeského království.. Jdeme?🙂