Amen

Buď optimistou (2)

„Ve světě máte soužení. Ale vzchopte se, já jsem přemohl svět.“ Jan 16:33

Žádná situace, v níž se ocitneš, tě nemusí definovat ani porazit. Ačkoli ji nemůžeš změnit, můžeš ji překonat. George Bernard Shaw napsal: „Mnozí neustále svádějí vinu za to, jací jsou, na okolnosti. Já na okolnosti nevěřím. Lidé, kteří v tomto světě uspějí, jsou ti, kteří se zvednou a hledají okolnosti, které chtějí, a pokud je nemohou najít, vytvoří si je.“

Pokud jde o víru, příliš se spoléháme na nepřímé důkazy. Pochybnosti znamenají, že naše okolnosti určují, jak se cítíme a čemu věříme. Když dovolíme, aby se naše okolnosti postavily mezi nás a Boha, vytvoří to kouřovou clonu pochybností. Víra znamená, že mezi sebe a své okolnosti postavíš Boží zaslíbení. Neznamená to, že popíráš realitu. Znamená to prostě, že jsi v kontaktu s vyšší realitou, která je skutečnější než to, co můžeš ohmatat, ochutnat, vidět, slyšet, cítit nebo očichat.

Ježíš byl realistou: „Ve světě máte soužení.“ Byl však také optimistou: „Ale vzchopte se, já jsem přemohl svět“ (Jan 16:33). Náš optimismus je zakotven v prázdném hrobě. Jestliže Ježíš vstal z hrobu – a on to udělal – neexistuje problém, který by pro tebe nemohl vyřešit. Musíš začít žít tak, jako bys tomu věřil. V knize Zjevení je sedm zaslíbení, která začínají stejnou frází: „Kdo zvítězí…“ Případně: „Tomu, kdo zvítězí…“ (Zjevení 2:7, 11, 26, 28; 3:5, 21; 21:7). To nám připomíná naši pravou identitu vítězů. Nejsme jen přemožitelé a vítězové, jsme víc než vítězové!

To, že některé věci dělá Bůh jinak, než jak jsi čekal, neznamená, že se nesplní to, co ti slíbil. Právě proto ti Bůh řekl, že jeho plán je větší než tvoje představy - protože tvoje představy limitují způsob, jakým chce On jednat. Nech Ho dokončit to, co chce udělat a měj pokoj, protože jemu se nic nevymklo z rukou.

I přesto, že aktuálně vidíš pohyb Božího jednání v České republice a na Slovensku, jedná se pouze o zlomek toho, co je připraveno v duchu, ale nepřítel to chce zastavit. Bůh chce zasáhnout a proměnit církev tak, aby mezi Božím lidem bylo běžné to, že vidí Jeho zázračné jednání. Ale také aby bylo normální, že církev je oddělená od hříchu a je opravdu radikální. Chce pozvednout plačící, stejně jako ty, na které nikdo nemyslí a svět je odmítl. On chce udělat z posledních pastýře, evangelisty a proroky a ukázat skrze ně svojí moc. Chce ti ukázat, že i když nevidíš, necítíš nebo neslyšíš, On stojí po tvém boku.

Ve dnech 24.-26. dubna, před odjezdem do České republiky, organizujeme půst za to, co chce Duch Svatý dělat. Pokud vás Duch Svatý povede, zveme do něj i všechny členy sborů a konferencí, kde budeme v květnu sloužit.

Pojďme mu tedy otevřít naše srdce, sbory a města a zapálit oheň na oltáři v jednotě za to, co chce Bůh suverénně vykonat.

Zítra na skupince od 18:00 bude sloužit Rado Mikula

Všichni jsme jiní a každý máme jiné srdce ale Bůh nás miluje takoví jací jsme.

Buď optimistou (1)
„Bůh viděl, že všechno, co učinil, je velmi dobré.“ 1. Mojžíšova 1:31

Helen Kellerová ještě před dovršením druhého roku života ztratila zrak i sluch. Její svět se v jediném okamžiku ponořil do tmy a ticha. Pak jí Bůh poslal do života Annu Sullivanovou. Ta prolomila Heleninu izolaci a dotkla se její duše. Ve výsledku se Helen stala první hluchoslepou osobou, která získala bakalářský titul. Stala se také autorkou dvanácti knih včetně té s názvem Optimismus, která je manifestem její životní filozofie. „Žádný pesimista nikdy neobjevil tajemství hvězd, neplavil se do neznámých zemí, ani neobjevil nové obzory lidské duše,“ napsala.

Poslední stránka její knihy zrcadlí první stránku Písma: „Optimismus je harmonie ducha lidského i Ducha Božího, která vyhlašuje, že jeho dílo je dobré.“
Pokud je v tobě Boží Duch, je u tebe optimismus na denním pořádku. Optimismus není v rozporu s jakoukoli realitou, která nás obklopuje. Znamená prostě, že jsme ukotveni v jiné realitě – v ukřižování a vzkříšení Ježíše Krista.

Naše realita je hlubší, silnější i delší než ta, kterou můžeme vnímat svými pěti smysly. Helen Kellerová dokázala, že pokud máš optimistického ducha, nemohou ani ty nejtěžší okolnosti být tím, co tě definuje. A že i když je nemůžeš změnit, můžeš je překonat. Dokázala, že jakkoli je lidské oko úžasné, je tu něco ještě úžasnějšího, oko mysli, které nám umožňuje představit si nemyslitelné a uvěřit v nemožné.

Právě proto řekla: „Jediná věc, která je horší než být slepý, je mít zrak, ale nemít vizi.“ Nebo jak to vyjádřil Pavel: „… bratři, cokoli je pravdivé, … cokoli má dobrou pověst, … o tom přemýšlejte“ (Filipským 4:8, B21). Jinými slovy, buď optimistou.

TEN MOMENT ŠOKOVAL VŠETKÝCH...

Priviedli k Ježišovi ženu obvinenú z cudzoložstva.
Zákon hovoril, že musí byť potrestaná… dokonca ukameňovaná.
Všetci čakali okamžitú odpoveď.
Ale Ježiš urobil niečo nečakané…

Zohol sa…
a začal písať do prachu zeme.

Úplné ticho.

Nikto nerozumel tomu, čo sa deje.
Potom vyriekol vetu, ktorá všetko zmenila:
„Kto z vás je bez hriechu, nech prvý hodí do nej kameň“ (Ján 8, 7).

Jeden po druhom…
sa žalobcovia začali vytrácať.
Od najstarších až po najmladších.

Prečo?

Pretože pochopili niečo hlboké:
Všetci mali svoje chyby.
Ježiš nepoprel hriech…
ale nedovolil ani odsúdenie bez milosrdenstva.

Nakoniec žene povedal:
„Ani ja ťa neodsudzujem. Choď a odteraz už nehreš“ (Ján 8, 11).
Nebolo to len odpustenie…
bola to nová šanca.

Chceš být úspěšný v kazani Evangelia a činit učedníky 🩵
VřeleDoporučuji TUTO SKVĚLOU KNIHU OD PASTORA PETERA KUBY činěni učedníku
Klidně mě kontaktuj rada ti pomohu se k ni dostat.

https://www.youtube.com/live/YIzMQbHgwo4?feature=shared Boh sa zjavuje verným

Mějme se navzájem v úctě

„Milujte se navzájem bratrskou láskou, v úctě dávejte přednost jeden druhému.“Římanům 12:10

Všiml sis někdy, jak dokážeme obvinit někoho jiného z věcí, které u sebe samých omlouváme? Jestliže ale od druhých vyžadujeme víc než od sebe, uplatňujeme dvojí metr. Ježíš řekl: „Jak to, že vidíš třísku v oku svého bratra, ale trám ve vlastním oku nepozoruješ?“ (Matouš 7:3). Dvojí metr funguje následovně:
1) Jsou-li druzí tvrdohlaví, jsou podle tebe umínění; ty ale jsi pevný a rozhodný.
2) Jestliže tvůj soused nemá rád tvého kamaráda, řekneš, že „trpí předsudky“; když ale ty nemáš rád jeho kamaráda, je to proto, že „jsi dobrý znalec lidských povah“.
3) Když se on snaží někomu zvlášť zalíbit, podlézá mu; děláš-li to ty, jsi ohleduplný.
4) Pokud dává věcem čas, aby je udělal dobře, je líný; když to ale děláš ty, jsi pečlivý.
5) Jestliže druhý utrácí hodně peněz, je lehkomyslný a nedisciplinovaný; když ale totéž děláš ty, jsi velkorysý.
6) Hledá-li chyby, je kritický; zatímco když to děláš ty, jsi vnímavý.
7) Jestliže má někdo mírnou povahu, nazýváš ho slabochem; když ji máš ty, jsi laskavý.
8) Pokud se dobře obléká, je extravagantní; když se ale oblékáš ty, jsi vkusný a stylový.
9) Když řekne, co si myslí, je zlomyslný, jestliže to uděláš ty, jsi upřímný.
10) Když riskuje on, je to nerozumné; ve tvém případě je totéž projevem odvahy.
Pavel napsal: „Milujte se navzájem bratrskou láskou, v úctě dávejte přednost jeden druhému“ (Římanům 12:10). Dnešní slovo pro tebe tedy zní: Mějme se navzájem v úctě.