Řeknu něco, co by lidem mohlo být nepříjemné.

Nejdůležitější věcí na pastorovi není jeho kázání. Je to jeho oltář.

Ne jeho charisma.
Ne jeho komunikační dovednosti.
Ne jeho platforma.
Ne jeho následovníci.

Jejich oltář.

Protože oltář je místem, kde pastor umírá.

Je to místo, kde umírá ambice.
Je to místo, kde umírá ego.
Je to místo, kde umírá chtíč.
Je to místo, kde umírá pýcha.
Je to místo, kde umírá nejistota.

A cokoli odmítá zemřít v soukromí, bude nakonec odhaleno na veřejnosti. Nemůžete duchovně vybudovat něco, co váš oltář nedokáže unést.

Váš oltář se stává plotem kolem vaší mysli.

Váš oltář se stává plotem kolem vašeho manželství.
Váš oltář se stává plotem kolem vašeho pomazání.
Váš oltář se stává plotem kolem lidí, kteří jsou přiděleni vašemu hlasu.

Mnozí mají veřejný olej, ale žádný soukromý oheň.
Mnozí mají pódia, ale žádnou přítomnost.
Mnozí mají mikrofony, ale žádný oltář.

A nakonec absence oltáře vymůže svůj dluh.

Oltář je místo, kde zůstáváte čistí.
Oltář je místo, kde zůstáváte zlomení.
Oltář je místo, kde zůstáváte v souladu.
Oltář je místo, kde zůstáváte nebezpeční pro temnotu.

Pokud si nepostavíte oltář, váš dar vybuduje úroveň, kterou vaše postava nemůže přežít.

Váš oltář není volitelný. Je to vaše životní opora.

Postavte ho. Chraňte ho. Vraťte se k němu.

DIAKON DUŠAN MUSIME ODPUŠŤAŤ

Zdal se mi sen. Povídal jsem si s mámou (žena křesťanka se kterou mi Bůh skrizil cestu) a řekl jsem ji že už v nebi jsme. Ona to nechápala co říkám, říkám už v nebi jsme protože nežiješ už ty ale Kristus v tobě a kde je Kristus? V nebi. Stejně tak jako nevíš kde budeš za týden budes si říkat tady jsem ještě nebyla ale ve skutečnosti už jsi tam byla protože stejně tak jako tě Bůh znal už před stvořením světa. Je dokonáno.

Ef 4:32: "Ale si buďte navzájom naproti sebe dobrotiví, ľútostiví, odpúšťajúci si, jako aj Bôh v Kristu odpustil vám."

Modli se, aby tě Bůh uzdravil

„… bylo mu jich líto. I uzdravoval jejich nemocné.“ Matouš 14:14

Pokud se ptáš, jak můžeš mít jistotu, že tě Bůh chce uzdravit, přečti si toto: „Přijde k němu malomocný a na kolenou ho prosí: ‚Chceš-li, můžeš mě očistit.‘ Ježíš se slitoval, vztáhl ruku, dotkl se ho a řekl: ‚Chci, buď čist.‘ … A chodili k němu odevšad“ (Marek 1:40-42, 45).
Bůh je nejen ochoten nás uzdravit, ale reaguje na naši nemoc a utrpení se soucitem. „… odplul lodí na pusté místo, aby byl sám; ale zástupy o tom uslyšely a pěšky šly z měst za ním. Když vystoupil, uviděl velký zástup a bylo mu jich líto. I uzdravoval jejich nemocné“ (Matouš 14:13-14). „…dva slepí seděli u cesty; když uslyšeli, že jde kolem Ježíš, začali křičet: ‚Smiluj se nad námi, Pane, Synu Davidův!‘ … Ježíš … řekl jim: ‚Co chcete, abych pro vás učinil?‘ Odpověděli mu: ‚Pane, ať se otevřou naše oči!‘ Ježíš pohnut soucitem, dotkl se jejich očí, a hned prohlédli; a šli za ním“ (Matouš 20:30-34).
Má dnes Kristus menší moc? Ne. Má snad dnes se svými vykoupenými dětmi méně soucitu než tehdy se zástupy? Ne. Proto se neboj k němu s důvěrou obrátit, modli se a věř ve své uzdravení.

https://youtube.com/live/YapKNgALhwg?feature=shared pastor rudo pozri aku cenu pre Boha maš

Nebudu poslouchat sladký řečičky a vybírat si lehkou cestu protože jsem se naučil že ďábel je svůdce a umí ti nabízet krásnou jednoduchou cestu a to je celé podvod a past. Vybírám si tu těžší cestu protože nežiju už já ale Kristus ve mě a Hospodin je udatný Bojovník jeho Jméno je Hospodin!!! A ten žije ve mě!!! Amen!

Duch SVATÝ a Evangelizace
https://youtu.be/cz18QIimBZE?si=3Zg9oVLsAJS6VLsx

Přemýšlej o svém nebeském domově

„Jdu, abych vám připravil místo.“ Jan 14:2

V Bibli se víc než pětsetkrát mluví o nebi včetně podrobností o našem věčném domově. Ježíš krátce před svým návratem do nebe utěšoval učedníky slovy: „V domě mého Otce je mnoho příbytků; … Jdu, abych vám připravil místo. A odejdu-li, abych vám připravil místo, opět přijdu a vezmu vás k sobě, abyste i vy byli, kde jsem já“ (Jan 14:2-3). Řecké slovo, překládané ve druhém verši jako „místo,“ je „topos“. Označuje konkrétní místo. Nebe je skutečné fyzické místo, kde budeme jednoho dne žít s Ježíšem a se svými vykoupenými blízkými. Bůh vložil do srdce každého z nás touhu po nebi (viz Kazatel 3:11).
Franklin Roosevelt měl během druhé světové války kvůli svému zdravotnímu postižení problém vyrážet mezi vojáky, proto ho zastupovala jeho manželka Eleanor. Ta se stala skutečnou oblíbenkyní vojáků. Posílala prezidentovi telegramy a dopisy a byla jeho očima a ušima. Při jedné cestě do Tichomoří strávila večer rozhovorem se skupinou vojáků, a poté svému manželovi řekla, že ti muži mají v hlavě jedinou myšlenku – touží, aby válka skončila a oni se mohli vrátit domů.
Právě takový vztah mají vykoupené Boží děti k nebi. Přebýváme na planetě Zemi, náš úkol zde je ale pouze dočasný. Žalmista řekl: „Ano, dobrota a milosrdenství provázet mě budou všemi dny mého žití. Do Hospodinova domu se budu vracet do nejdelších časů“ (Žalm 23:6). To je to, co očekáváme, že? Přebývaní v Hospodinově domě navěky.