Snaž se o usmíření
„… jdi se nejprve smířit se svým bratrem; potom teprve přijď a přines svůj dar.“Matouš 5:24

Zastav se na chvíli… a zeptej se sám sebe: Jsou všechny mé vztahy v pokoji? Nebo je někde skryté napětí, nevyřčená bolest, neodpuštění?

Ježíš říká něco velmi přímého: než přijdeš k Bohu, podívej se na své vztahy s lidmi. Protože to, jak jednáš s nimi, odráží to, jak skutečně stojíš před Ním. Možná se modlíš, sloužíš, dáváš ze sebe to nejlepší… ale Bůh ti jemně připomíná: „Nejdřív jdi a smiř se.“

To není snadná cesta. Znamená to udělat první krok. Znamená to překročit vlastní hrdost. Možná říct: „Promiň.“ Možná se zeptat: „Je mezi námi všechno v pořádku?“ Ale právě v téhle pokoře se rodí uzdravení. Právě tam začíná skutečný pokoj.

Možná dnes víš přesně, komu se máš ozvat. Neodkládej to. Poslušnost Bohu není jen o slovech — je o konkrétních krocích. A když spojíš Jeho slovo se svým jednáním, začne se dít něco mocného.

Dnes je den smíření. Dnes je den nového začátku. Uděláš ten krok?

HALLELUJA! Přijímáš to dnes? AMEN!

Srdečně vás zveme

Rád bych vás pozval na požehnaný čas se službou OpenChurch JIH, kde se společně setkáme, abychom oslavili našeho Pána a strávili spolu kvalitní čas v Boží přítomnosti.

Pelhřimov
Už zítra

Přijďte takoví, jací jste. Čeká nás společenství, chvály, povzbuzení i sdílení.

Těšíme se na vás

Modli se za Boží navštívení 1
„Kéž bys protrhl nebesa a sestoupil dolů…“ (Izajáš 63:19)

Toužíš někdy po tom, aby Bůh jednal viditelněji? Aby ses Ho nejen dotýkal vírou, ale opravdu zakusil Jeho moc ve svém životě? Dobrá zpráva je, že nejsi sám — a hlavně, Bůh na tuto touhu odpovídá.

Ježíš slíbil, že budeme „oblečeni mocí shůry“ (Lukáš 24:49). Duch svatý v tobě už přebývá, ale chce na tobě i spočinout — posílit tě, naplnit tě, jednat skrze tebe. A co dělali učedníci, když dostali tenhle slib? Nečekali pasivně. Modlili se. Vytrvale. Jednotně. S očekáváním.

Možná jsme si zvykli na modlitby bez odpovědí. Ale co když Bůh čeká na naši vytrvalost? Co když průlom přichází tam, kde se někdo nevzdá? Zaslíbení stále platí: Bůh chce vylít svého Ducha na každé tělo. Ano, i na tebe.

Tak začni dnes. Možná nevíš jak — to nevadí. Prostě volej: „Pane, přijď. Jednej. Naplň mě svým Duchem.“ A nevzdávej to.

Nebe se může otevřít nad tvým životem. Přijímáš to dnes? HALLELUJA! AMEN!

Jak překonat strach z úspěchu
„U mne je … úspěch, já jsem rozumnost…“ Přísloví 8:14, B21

Strach z úspěchu je skutečně reálný – a často tiše podkopává to, k čemu tě Bůh vede. Možná sis toho všiml: když se začne dařit, objeví se zvláštní napětí. Co když o to přijdu? Co si o mně pomyslí druzí? Zvládnu to vůbec unést? Ale Boží slovo říká jasně: „U mne je… úspěch.“ (Přísloví 8:14) Úspěch není nepřítel. Pokud přichází od Boha, je součástí tvého povolání.

Možná tě brzdí i hlasy z minulosti. „Nečekej moc.“ „Buď radši při zemi.“ A tak když přijde požehnání, začneš o něm pochybovat. Jenže Bůh tě nevede k malosti. Jeho přízeň tě obklopuje jako štít (Žalm 5:13). Ano, někdy to přitáhne závist nebo nepochopení – ale to není důvod ustupovat. To je důvod stát pevněji.

Zeptej se sám sebe: Opravdu věřím, že si mohu dovolit uspět s Bohem? Nebo se podvědomě vracím zpět, abych zapadl, abych nikoho „nedráždil“? Bůh tě nevolá k tomu, abys se zmenšoval. Volá tě k růstu, k odvaze a k věrnosti v tom, co ti svěřil.

Udělej dnes krok. Poděkuj Bohu za to, co ti dává. Sdílej své obavy s někým, kdo tě podrží. A pak se rozhodni: přijmu Boží přízeň bez strachu. Protože On je zdrojem tvé síly i tvého úspěchu.

HALLELUJA! Přijímáš dnes Boží přízeň bez strachu? Vykroč ve víře – AMEN!

Mnohem více

„A kde se rozmohl hřích, tam se ještě mnohem více rozhojnila milost…“ (Římanům 5:20)

Z kříže zaznělo jedno jediné slovo: „Dokonáno jest!“ – a tím se změnilo úplně všechno. Dluh byl splacen. Ne částečně. Ne na splátky. Úplně. Jednou provždy.

Možná si někdy říkáš: „Tohle už je moc. Tohle mi Bůh nemůže odpustit.“ Ale právě tady přichází ta dobrá zpráva: kde je hodně hříchu, tam je ještě víc milosti. Boží milost není omezená. Nikdy se nevyčerpá. Nikdy nepřijde pozdě. Vždycky má „mnohem více“ pro tebe.

A to není všechno. Nejde jen o to, že tvůj dluh byl smazán. Bůh udělal něco ještě většího – připsal ti Kristovu spravedlnost. Jako bys nikdy nezhřešil. Jako bys žil dokonale. To je evangelium: výměna, která nedává lidský smysl, ale dává věčný život.

Tak dnes nechoď v odsouzení. Nezůstávej ve starém příběhu. Přijmi, kým jsi v Kristu – očištěný, přijatý, milovaný.

HALLELUJA! Přijímáš tuhle milost dnes? AMEN!

No je to těžké následovat Krista je to každodenní boj se svojí hlavou a tělem.... Špatné myšlenky občas přijdou stejně jako špatná slova atd... Ale díky Pánu Ježíši můžeme pokaždé činit pokání a nechat se znovu očistit a to je obrovská milost... Bůh sám dobře ví že to pro nás není jednoduché ale kdyby neposlal svého jediného Syna Pána Ježíše Krista aby prolil svoji Svatou krev za nás abychom my mohli žít... Všichni jeden vedle druhého bychom zemřeli a skončili v pekle. Ale Bůh se nad námi slitoval protože nás miluje ani si neumíme představit jak... Řekl že už nikdy více člověka nevyhladí. Velká milost!!! Je jen na každém jestli uvěří nebo ne, už to nerozhoduje Bůh ale my sami se máme rozhodnout. Já taky dělám chyby a občas řeknu škaredá slova a taky myšlenky mám občas zlé, ale uvědomuji si to a můžu okamžitě činit pokání a nechat se znovu očistit. Díky Bohu za to!! To je neuvěřitelná milost. Sláva Pánu Ježíši Kristu za to co pro nás udělal.

Společně se v M-Areně v Prešově sejdou členové mnoha sborů a denominací a bude to čas, kdy Duch Svatý zasáhne ty, které si tam přivede.
Přijďte společně s rodinou, vezměte nevěřící přátelé nebo ty, kteří potřebují zažít realitu Božího království.
Společně se mnou dorazí Zoe Gonzalez, který nás doprovázel i na konferenci v Brně nebo Bučanech u Trnavy.
Pastores Zoe Vanessa

Požehnání není automatické

Dt 28:1-2: "I stane se, jestliže opravdu uposlechneš Hospodina, svého Boha, a budeš zachovávat a plnit všechny jeho příkazy, které ti dnes přikazuji, Hospodin, tvůj Bůh, tě vyvýší nad všechny národy země. Přijdou na tebe všechna tato požehnání, dostihnou tě, jestliže uposlechneš Hospodina, svého Boha."

PLATÍ TATO PODMÍNKA I PRO KŘESŤANY

JISTĚŽE ANO

Jako prokletí nepřichází bez příčiny, tak ani požehnaní nepřichází bez příčiny - tou příčinou je totiž právě to, zda naplňuješ Jeho vůli.

A jak to v Nové smlouvě děláme?

Jednoduše

chozením v lásce
ve víře
vedeni Duchem svatým

Klíče Tvého úspěchu v každé oblasti života tak máš na dosah rukou. Nepřijď o něj tím, že si budeš naivně myslet, že požehnaní je bezpodmínečné!

Více na toto téma najdeš tady:

Revize života - plníš, co ti Bůh přikázal?
https://www.youtube.com/live/pqZN7j4IWro?is=2QLebElxgAkIZ4k1

Požehnaní je pro dospělé
https://youtu.be/m96vrnH1YG8?is=R-ApDyMuzOLJ2wJb

Praha opět ožije radostí, hudbou a společným setkáním.
Přijď být součástí Jesus pochodu, který každoročně spojuje lidi z různých míst i generací.

Hradčanské náměstí, Praha
1.8.2026 od 16:00

Ulož si datum do kalendáře, pozvi přátele, rodinu nebo někoho, s kým bys chtěl tento den prožít, a přijď s námi vytvořit nezapomenutelnou atmosféru v srdci Prahy.
#jesuspochod #pochodprojezise

Vždy dělej to nejlepší, co umíš

„Všechno, co máš vykonat, konej podle svých sil…“
— Kazatel 9:10

Představ si houslistku v orchestru, která během celého koncertu zahraje jen jedinou notu. Připravuje se, čeká na svůj okamžik… a když přijde její chvíle, zahraje ji přesně, čistě a v pravý čas. A pak už jen tiše sedí. Přesto je spokojená. Udělala totiž to, k čemu byla povolána.

Bůh po nás nechce, abychom byli někým jiným. Nežádá od nás více, než nám svěřil. Ježíš říká, že každý dostal podle svých schopností. Někdo pět hřiven, někdo dvě, někdo jednu. Ale v Božích očích není nejdůležitější kolik máme — důležité je, co s tím uděláme.

Možná si někdy říkáš: „Já nemám tolik talentů jako ostatní.“ Ale Bůh se nedívá na srovnávání. Dívá se na věrnost. Na srdce, které dává to nejlepší, co může.

Tak dnes udělej jednu věc: vezmi to, co ti Bůh dal — čas, dar, slova, službu — a dej do toho celé srdce. I kdyby to byla jen „jedna nota“.

Bůh miluje věrnost v malých věcech.
HALLELUJA! Přijímáš to dnes? AMEN!

Tvé nové vzkříšené tělo (1)

„Bůh však mu dává tělo, jak sám určil…“ 1. Korintským 15:38

Benjamin Franklin byl tiskařem a napsal si vlastní epitaf. Ten se sice na jeho náhrobek nikdy nedostal, pro svou hloubku a moudrost se ale zapsal do historie: „Zde odpočívá tělo knihtiskaře Benjamina Franklina (jako vazba staré knihy, z níž vytrhli obsah, setřeli nápis i zlacení); dali ho za potravu červům, ale samo dílo nepodlehne zkáze, protože (jak on věřil) vyjde ještě jednou v novém a krásnějším vydání, které revidoval a opravil Autor.“ Jak nádherný popis toho, co nás jednou potká!
Apoštol Pavel použil jako metaforu semena: „Ale někdo snad řekne: ‚Jak vstanou mrtví? V jakém těle přijdou?‘ Jaká pošetilost! To, co zaséváš, nebude oživeno, jestliže neumře. A co zaséváš, není tělo, které vzejde, nýbrž holé zrno, ať už pšenice nebo nějaké jiné rostliny. Bůh však mu dává tělo, jak sám určil… “ (1. Korintským 15:35-38).
Když oséváš pole, nasypeš do brázdy například kukuřičná zrnka a překryješ je půdou. Až vzklíčí, bude to stále kukuřice, v podstatě to bude totéž, co jsi zasel, nicméně to, co vylezlo ze země, není zrno. Je to stonek. Je mnohem větší, mnohem lepší a mnohem působivější. A stejně jako je stonek lepší než zrno, bude i tvé nové vzkříšené tělo lepší, než je tvé staré tělo, bude to tělo speciálně určené pro věčný život.

Přemýšlej o svém nebeském domově

„Jdu, abych vám připravil místo.“ Jan 14:2

V Bibli se víc než pětsetkrát mluví o nebi včetně podrobností o našem věčném domově. Ježíš krátce před svým návratem do nebe utěšoval učedníky slovy: „V domě mého Otce je mnoho příbytků; … Jdu, abych vám připravil místo. A odejdu-li, abych vám připravil místo, opět přijdu a vezmu vás k sobě, abyste i vy byli, kde jsem já“ (Jan 14:2-3). Řecké slovo, překládané ve druhém verši jako „místo,“ je „topos“. Označuje konkrétní místo. Nebe je skutečné fyzické místo, kde budeme jednoho dne žít s Ježíšem a se svými vykoupenými blízkými. Bůh vložil do srdce každého z nás touhu po nebi (viz Kazatel 3:11).
Franklin Roosevelt měl během druhé světové války kvůli svému zdravotnímu postižení problém vyrážet mezi vojáky, proto ho zastupovala jeho manželka Eleanor. Ta se stala skutečnou oblíbenkyní vojáků. Posílala prezidentovi telegramy a dopisy a byla jeho očima a ušima. Při jedné cestě do Tichomoří strávila večer rozhovorem se skupinou vojáků, a poté svému manželovi řekla, že ti muži mají v hlavě jedinou myšlenku – touží, aby válka skončila a oni se mohli vrátit domů.
Právě takový vztah mají vykoupené Boží děti k nebi. Přebýváme na planetě Zemi, náš úkol zde je ale pouze dočasný. Žalmista řekl: „Ano, dobrota a milosrdenství provázet mě budou všemi dny mého žití. Do Hospodinova domu se budu vracet do nejdelších časů“ (Žalm 23:6). To je to, co očekáváme, že? Přebývaní v Hospodinově domě navěky.