Bůh odpouští a zapomíná (4) „… (Bůh) si oblíbil milosrdenství.“ Micheáš 7:18 Bůh má pozoruhodnou paměť. Vševědoucí nejenže všechno ví, ale také si všechno pamatuje. Ve skutečnosti si to pamatuje dřív, než se to stane! Každý okamžik tvého života byl v Boží představivosti naplánován ještě předtím, než se stal vzpomínkou – každý smích, každý sen i každá oběť. Žalmista napsal: „Tvé oči mě viděly v zárodku, všechno bylo zapsáno v tvé knize: dny tak, jak se vytvářely, dřív než jediný z nich nastal“ (Žalm 139:16). Bohu nic neunikne, ani tvé slzy; on si je nejen připomíná, on si je dokonce ukládá do měchu (viz Žalm 56:9). Je pouze jedna věc, kterou Bůh dokáže zapomenout, a také to dělá: vyznaný hřích. Když tedy znovu vyznáváš hřích, který už jsi vyznal, připomínáš Bohu něco, na co on už zapomněl (viz Izajáš 43:25). Důvod, proč se ke svému hříchu vracíme, je ten, že nemáme pocit, že nám bylo odpuštěno. Co tedy s tím? Nedovol svým pocitům, aby tě ovlivňovaly, jinak tě svedou na scestí. Stůj pevně ve víře a věř tomu, co Bůh říká ve svém Slově: „Očistím je ode všech jejich nepravostí, jimiž proti mně hřešili, a odpustím jim všechny nepravosti, jimiž proti mně hřešili a jimiž se mi vzepřeli“ (Jeremjáš 33:8). Apoštol Jan to vyjádřil slovy: „Jestliže vyznáváme své hříchy, on je tak věrný a spravedlivý, že nám hříchy odpouští a očišťuje nás od každé nepravosti“ (1. Janova 1:9). Možná máš problém se závislostí nebo tvé manželství skončilo rozvodem nebo jsi ve vězení za spáchaný zločin. Co bys měl udělat? Činit pokání, zříct se svých hříchů, přijmout Boží milost a začít žít bez viny a odsouzení.