Boh pozná tvoju budúcnosť.

Nie si náhoda. Nezáleží na tom, kto boli tvoji rodičia alebo čo robili – pre Boha si nikdy nebol prekvapením.

Tvoja budúcnosť je naplánovaná.
Ak je budúcnosť, ktorú pre teba Boh má, už napísaná v Božej knihe, potom jediný, kto jej môže zabrániť, si ty.

Bohu na tebe veľmi záleží a ty neputuješ životom sám!
Boh na teba myslí stále.
Má osobný záujem o tvoj život a Jeho myšlienky o tebe sú vždy dobré, plné lásky a pokoja.

Pamätaj: si vzácny v Jeho očiach, milovaný a nikdy nie sám.

Jr 29:11: "Lebo ja znám myšlienky, ktoré myslím o vás, hovorí Hospodin, myšlienky pokoja a nie zlého, aby som vám dal šťastnú budúcnosť a vaše očakávanie."

Ž 139:16: "Tvoje oči ma videli, keď som bol v zárodku, všetko to bolo napísané do Tvojej knihy, všetky dni boli vopred stanovené, hoci ešte ani jeden z nich nejestvoval."

Ef 2:10: "Lebo sme jeho dielom, stvorení v Kristu Ježišovi nato, aby sme konali dobré skutky, ktoré Boh vopred prihotovil, aby sme v nich chodili."

Jdeme tam, kam nás Bůh volá?

A kam chodil Ježíš?

Ježíš chodil za nemocnými. Říkal, že lékaře nepotřebují zdraví, ale nemocní.

Ježíš chodil k hříšným. Říkal: "Nepřišel jsem volat k pokání spravedlivé, ale hříšné."

Ježíš šel tam, kde byl hlad - a nasytil hladové.

Ježíš chodil k osamoceným, odmítnutým - i malomocným, jichž se lidé štítili.

Ježíš chodil k mrtvým - a křísil je k životu..

Časně ráno vstal a vyšel z domu, odešel na pusté místo a tam se modlil.

Ježíš... přinášel světlo do tmy. Ježíš přináší světlo do tmy. "To světlo ve tmě svítí a tma ho nepohltila."

Všechno..

Ježíš nebyl suchar!

Ježíš nebyl žádný zachmuřený moralista, který by se odtáhl od světa a hleděl na radosti života s opovržením. Naopak! Byl to člověk plný života, vášně a lásky. Byl to někdo, kdo se dokázal smát, radovat, milovat a oslavovat. Jeho oči viděly krásu tam, kde jiní viděli jen prach každodennosti.

Ano, Ježíš miloval veselice! Zúčastnil se svateb, pil víno a rozdával radost. V Káně proměnil vodu ve víno, když už došlo, aby hostina mohla s radostí pokračovat. Představte si ho, jak se směje, jak jeho oči září ve světle lamp, jak se raduje ze štěstí novomanželů.

Byl to člověk, který sedával s celníky, hříšníky, s lidmi, kterými společnost opovrhovala. Seděl s nimi u stolu, jedl, pil, naslouchal jejich příběhům a projevoval jim lásku a pochopení. A neudělal to proto, aby jim kázal přísná moralistická pravidla, ale aby jim ukázal, že jsou milováni. Jak by mohl být takový člověk suchar?

Ježíš miloval přírodu! Viděl krásu v ptácích, kteří létají svobodně po obloze, v lilijích polních, které se oblékají do nádherných barev, aniž by se o to musely snažit. Pozoroval rozsévače, rybáře tahající své sítě, dělníky potící se na polích. Chápal jejich námahu, ale také jejich radost z plodů práce.

Ve věcech každodenního života Ježíš nacházel Boží přítomnost. Nikdy neodděloval život od Boha. Viděl Boží stopu ve smíchu dítěte, ve vůni čerstvě upečeného chleba, v dobrém víně, v přátelství kolem stolu. Ježíš nemoralizoval život, on ho oslavoval!

Když přišel mezi své přátele po vzkříšení, neotevřel žádný svitek a nezačal přednášet vážné teologické poučky. Přišel, sedl si k ohni, připravil jim rybu a jedl s nimi. Ukázal, že život není něco, co má být utlumeno, ale naopak prožíváno naplno.

Ježíš nebyl suchar. A nikdy jím nebude. A pokud tě někdo přesvědčuje, že následování Krista znamená stát se mrzutým moralistou, který žije daleko od radosti, nevěř mu. Věř tomu, kdo proměnil vodu ve víno a radoval se s těmi, kdo slavili.

Ježíš přišel, aby dal život. A ne ledajaký. Přišel, aby dal život v hojnosti (Jan 10,10). A ten život není jen pro příští svět. Ten život začíná tady a teď. Tak se raduj! Tanči! Směj se! Ježíš není suchar. Je to Bůh, který se raduje s námi. A který chce, abychom se radovali s ním!

/S využitím textu Francesca Mattea/