Život v zaslíbené zemi
„To, co se jim stalo, je výstražný obraz … k napomenutí nám…“
1. Korintským 10:11

Egypt představuje starý život — otroctví hříchu, strachu, viny a beznaděje. Ale Ježíš nás z tohoto otroctví vyvedl. Ne proto, abychom celý život bloudili pouští, ale abychom vstoupili do života svobody, víry a vítězství.

Zaslíbená země dnes není místo na mapě. Je to stav srdce. Je to život, ve kterém se učíme důvěřovat Bohu, vítězit v Kristu, neztrácet odvahu, modlit se, děkovat a žít každý den ve jménu Pána Ježíše.

Ano, i v Kanaánu můžeme klopýtnout. Ale už nemusíme žít jako poražení. Můžeme odpouštět, sloužit, dávat, růst ve víře a nést ovoce. Ne vlastní silou, ale mocí toho, který nás povolal ze tmy do svého podivuhodného světla.

Bůh tě nevolá zpět do Egypta. Nevolá tě ani k nekonečnému přežívání na poušti. Volá tě dál — do plnosti života, který připravil v Kristu.

Vstup dnes vírou do své zaslíbené země. Opusť poušť, zvedni hlavu a kráčej ve světle Božích zaslíbení. HALLELUJA! AMEN!

Bylo ti ublíženo? Odpusť.

„Snášejte se navzájem a odpouštějte si…“
Koloským 3:13

Každého z nás někdy někdo zraní. Někdy slovem, někdy postojem, někdy zradou tam, kde jsme čekali lásku. Ani Boží lidé v Bibli nebyli ušetřeni bolesti. Rozdíl ale není v tom, jestli nám někdo ublíží — rozdíl je v tom, co s tím uděláme.

Odpuštění neznamená, že bolest nebyla skutečná. Znamená to, že ji nepustíme, aby vládla našemu srdci. Co nám lidé udělali špatného, napišme do písku, kde to vítr Boží milosti může zavát. Ale dobro, milosrdenství a lásku vyryjme do kamene, aby nám připomínaly Boží věrnost.

Milosrdenství nezůstává uvězněné v křivdách. Milosrdenství si pamatuje dobro. A právě tak nám odpustil Kristus — ne napůl, ne chladně, ale úplně a z lásky.

Dnes se rozhodni nepěstovat hořkost. Pusť to. Odpusť. Ne proto, že si to ten druhý vždy zaslouží, ale proto, že ty si zasloužíš svobodu.

HALLELUJA! Přijímáš dnes svobodu odpuštění? AMEN!

Počítej svá požehnání

„… přijdou na tebe a dostihnou tě všechna tato požehnání…“ 5. Mojžíšova 28:2, B21

Praktikující žid pronáší každý den minimálně sto požehnání, která začínají hebrejskou formulkou „Baruch Atah Adonai“ („Požehnaný jsi Ty, Hospodine“). Praktikující židé pronášejí požehnání, pokud něco vidí nebo zažívají poprvé. Pronášejí požehnání za vůně a chutě. Také pronášejí požehnání, když je něco příjemné. Jestliže si něco užíváš, aniž bys vyslovil požehnání, je to podle Talmudu, jako bys to ukradl.

„… přijdou na tebe a dostihnou tě všechna tato požehnání…“ (5. Mojžíšova 28:2, B21). Všimni si slov „přijdou“ a „dostihnou“. Nikdy nevíš, jak a kdy tě Boží požehnání dostihnou. Ale na rozdíl od jeho dobroty a milosrdenství, které nás „provázejí“ po všechny dny našeho života (viz Žalm 23:6), Boží požehnání tě sledují jako střela s tepelným naváděním. Jsou ti v patách. A jednoho dne tě dostihnou.

Bůh nám nežehná proto, abychom si zvýšili životní úroveň. Žehná nám, abychom zvýšili úroveň dávání. Největším požehnáním je schopnost žehnat druhým. Dostalo se ti požehnání? To je správná chvíle, kdy musíš požehnání oplatit. Kde ti Bůh prokázal milost, tam musíš milost oplatit. Není větší radosti, než být tím, kdo dává dar. Není to to, co řekl Ježíš? „Blaze tomu, kdo dává, ne tomu, kdo bere“ (Skutky 20:35). V Písmu jsou stovky požehnání, a ke každému můžeš připsat své jméno. Jsi-li v Kristu, tato požehnání ti patří. „Ke všem zaslíbením Božím, kolik jich jen jest, bylo v něm řečeno ‚Ano‘“ (2. Korintským 1:20). Proto počítej svá požehnání.

Četba Bible – klíč k duchovnímu růstu (1)

„Kniha tohoto zákona ať se nevzdálí od tvých úst.“ Jozue 1:8

Bůh dal Jozuovi veliký úkol – dobýt zaslíbenou zemi a rozdělit ji mezi dvanáct izraelských kmenů. Dal mu i klíč ke zdaru: „Kniha tohoto zákona ať se nevzdálí od tvých úst. Rozjímej nad ním ve dne v noci, abys mohl bedlivě plnit vše, co je v něm zapsáno. Potom tě bude na tvé cestě provázet zdar, potom budeš jednat prozíravě“ (Jozue 1:8). Nepřikázal mu hledat nějaký duchovní zážitek nebo nějaké osobní zjevení. Řekl mu, ať rozjímá nad Písmem.
Greg Hawkins a Cally Parkinson napsali knihu Move (Posuňte se dál). Chtěli objevit činitele duchovního růstu, proto učinili průzkum ve sborech celé tisícovky církví. Zde je to, co zjistili: „Nic duchovní růst tak neovlivňuje jako rozjímání a uvažování nad Písmem. I kdyby církve dokázaly dělat jen jedno – pomáhat lidem na všech úrovních duchovní zralosti, aby rostli ve vztahu s Kristem – bude jasné, že zvolily správně. Budou inspirovat, povzbuzovat a vyzbrojovat své lidi, aby četli Bibli.“
V Kristu neporosteš pouhou prací v církvi, nýbrž automaticky se to bude dít četbou Božího slova a vírou v ně. Proto se do Bible ponoř. Rozjímej o ní dnem i nocí, zas a zas nad ní rozvažuj. Máš otázky? Hledej odpovědi v ní. Ať se stane tvým průvodcem a rádcem, vrcholnou autoritou v životě. Petr to vyjadřuje slovy: „… jako novorozené děti mějte touhu jen po nefalšovaném duchovním mléku, abyste jím rostli…“ (1. Petrova 2:2).

Buď chytrý a obezřetný

„Moudrost chytrého je v tom, že rozumí své cestě…“ Přísloví 14:8

Šalomoun napsal: „Moudrost chytrého je v tom, že rozumí své cestě…“ (Přísloví 14:8). „Chytrý vidí nebezpečí a ukryje se, kdežto prostoduší půjdou dál a doplatí na to“ (Přísloví 22:3). „Plány jsou pilnému k užitku, ale každý, kdo se ukvapuje, bude mít nedostatek“ (Přísloví 21:5). To, čím jsi dnes, je výsledkem tvých rozhodnutí v minulosti. Chceš-li změnit svou budoucnost, nauč se dělat lepší rozhodnutí a řiď se těmito deseti zásadami:
1) Nikdy nedělej trvalá rozhodnutí na základě dočasných okolností. Pokud to uděláš, můžeš toho litovat, až se situace změní.
2) Nedovol, aby tvůj rozum zaslepily emoce. Modli se, vše pečlivě zvaž a rozhoduj se na základě zralého úsudku.
3) Obklop se schopnými lidmi a využij jejich nadání, nenech se ale zastrašit jejich odbornými znalostmi.
4) Zvaž všechny možnosti. Co se ti dnes zdá dobré, nemusí zítra vypadat tak dobře.
5) Nemůžeš úspěšně bojovat na všech frontách, proto si pečlivě vybírej bitvy. Někdy nestojí za to bojovat.
6) Věnuj čas prozkoumání všech skutečností, jinak se můžeš dostat do potíží.
7) Zvaž důsledky každého jednání. Ptej se sám sebe: „Jsem připraven to právě teď řešit?“
8) Ujisti se, že tvá očekávání nepřesahují tvé schopnosti a možnosti. Zaměř se na to, v čem tě Bůh obdaroval, protože to je oblast, v níž uspěješ.
9) Čas je tvým nejcennějším zdrojem, tak ho využívej moudře.
10) Nikdy se nevzdávej. Neboj se dělat chyby, učit se z nich a začínat znovu tak často, jak to bude nutné, abys uspěl.

Jak se modlit za své děti
„Kéž rostete v milosti a v poznání našeho Pána … Ježíše Krista.“2. Petrova 3:18

Svět kolem nás někdy nahání strach. Zprávy, nejistota, tlak… a v srdci rodiče vyvstává jediná otázka: Jak ochráním své dítě? Pravda je, že nemůžeme kontrolovat všechno. Ale máme něco mnohem silnějšího — modlitbu.

Bůh nás zve, abychom své děti přikrývali Jeho přítomností. Ne jen občas, ale v každý čas. Když se modlíš, nejsi bezmocný — stojíš v autoritě víry. Vyprošuj svým dětem moudrost, pokoj, ochranu a živý vztah s Ježíšem. On je s nimi i tam, kam ty nedohlédneš.

Možná nemůžeš zabránit každé bouři v jejich životě. Ale můžeš zajistit, aby v té bouři nebyly samy. Ježíš zaslíbil, že tam, kde se modlíme, je uprostřed nás. To znamená, že tvoje modlitba má váhu. Má moc. Má dopad.

Nevzdávej se. I když svět vypadá temně, Boží světlo je silnější. Modli se vytrvale, s vírou a očekáváním. Bůh slyší. Bůh jedná. Bůh chrání.
Přikrýváš dnes své děti modlitbou?
Postav se za ně a věř — Bůh je věrný! HALLELUJA! AMEN!

Modli se za Boží navštívení 1
„Kéž bys protrhl nebesa a sestoupil dolů…“ (Izajáš 63:19)

Toužíš někdy po tom, aby Bůh jednal viditelněji? Aby ses Ho nejen dotýkal vírou, ale opravdu zakusil Jeho moc ve svém životě? Dobrá zpráva je, že nejsi sám — a hlavně, Bůh na tuto touhu odpovídá.

Ježíš slíbil, že budeme „oblečeni mocí shůry“ (Lukáš 24:49). Duch svatý v tobě už přebývá, ale chce na tobě i spočinout — posílit tě, naplnit tě, jednat skrze tebe. A co dělali učedníci, když dostali tenhle slib? Nečekali pasivně. Modlili se. Vytrvale. Jednotně. S očekáváním.

Možná jsme si zvykli na modlitby bez odpovědí. Ale co když Bůh čeká na naši vytrvalost? Co když průlom přichází tam, kde se někdo nevzdá? Zaslíbení stále platí: Bůh chce vylít svého Ducha na každé tělo. Ano, i na tebe.

Tak začni dnes. Možná nevíš jak — to nevadí. Prostě volej: „Pane, přijď. Jednej. Naplň mě svým Duchem.“ A nevzdávej to.

Nebe se může otevřít nad tvým životem. Přijímáš to dnes? HALLELUJA! AMEN!

Požehnání nebo prokletí – volba je na tobě

„Tehdy zbudoval Jozue oltář Hospodinu, Bohu Izraele, na hoře Ébalu…“ Jozue 8:30

Bible říká: „Tehdy zbudoval Jozue oltář Hospodinu, Bohu Izraele, na hoře Ébalu … z neotesaných kamenů, neopracovaných železem. Na něm přinesli Hospodinu oběti zápalné… Všechen Izrael … stál … polovina směrem k hoře Gerizímu a druhá polovina směrem k hoře Ébalu… Potom předčítal všechna slova Zákona, požehnání i zlořečení, přesně jak to je zapsáno v Knize Zákona“ (Jozue 8:30-34). Z tohoto jinak málo známého starozákonního příběhu plynou dvě důležitá ponaučení:
1) „… oltář z neotesaných kamenů, neopracovaných železem“ (Jozue 8:31) mluví o nevysloužené a nezasloužené Boží milosti k nám, s níž není spojeno žádné lidské úsilí. „Milostí tedy jste spaseni skrze víru. Spasení není z vás, je to Boží dar; není z vašich skutků, takže se nikdo nemůže chlubit“ (Efezským 2:8-9).
2) Všimni si, kde byl ten oltář vybudován. Když Izraelci naslouchali Jozuovi, který četl požehnání a prokletí zaznamenaná v Mojžíšově zákoně, polovina z nich stála proti hoře Gerizím a druhá polovina proti hoře Ébal. Ti, kteří stáli směrem k hoře Gerizím, slyšeli, jak předčítá požehnání, a ti, kteří stáli směrem k hoře Ébal, slyšeli, jak předčítá prokletí. Oltář však nebyl postaven na hoře požehnání Gerizím, ale na hoře prokletí Ébal. Poselství je jasné: I kdybys to „zpackal“, Bůh ti udělí svou milost.
C.S. Lewis řekl: „Poslušnost je klíč, který otvírá každé dveře.“ Takže i když selžeš a neposlechneš Boha, můžeš se vrátit k oltáři milosti na hoře Ébal. Byl tam vybudován pro lidi, jako jsi ty.

Buď optimistou (2)

„Ve světě máte soužení. Ale vzchopte se, já jsem přemohl svět.“ Jan 16:33

Žádná situace, v níž se ocitneš, tě nemusí definovat ani porazit. Ačkoli ji nemůžeš změnit, můžeš ji překonat. George Bernard Shaw napsal: „Mnozí neustále svádějí vinu za to, jací jsou, na okolnosti. Já na okolnosti nevěřím. Lidé, kteří v tomto světě uspějí, jsou ti, kteří se zvednou a hledají okolnosti, které chtějí, a pokud je nemohou najít, vytvoří si je.“

Pokud jde o víru, příliš se spoléháme na nepřímé důkazy. Pochybnosti znamenají, že naše okolnosti určují, jak se cítíme a čemu věříme. Když dovolíme, aby se naše okolnosti postavily mezi nás a Boha, vytvoří to kouřovou clonu pochybností. Víra znamená, že mezi sebe a své okolnosti postavíš Boží zaslíbení. Neznamená to, že popíráš realitu. Znamená to prostě, že jsi v kontaktu s vyšší realitou, která je skutečnější než to, co můžeš ohmatat, ochutnat, vidět, slyšet, cítit nebo očichat.

Ježíš byl realistou: „Ve světě máte soužení.“ Byl však také optimistou: „Ale vzchopte se, já jsem přemohl svět“ (Jan 16:33). Náš optimismus je zakotven v prázdném hrobě. Jestliže Ježíš vstal z hrobu – a on to udělal – neexistuje problém, který by pro tebe nemohl vyřešit. Musíš začít žít tak, jako bys tomu věřil. V knize Zjevení je sedm zaslíbení, která začínají stejnou frází: „Kdo zvítězí…“ Případně: „Tomu, kdo zvítězí…“ (Zjevení 2:7, 11, 26, 28; 3:5, 21; 21:7). To nám připomíná naši pravou identitu vítězů. Nejsme jen přemožitelé a vítězové, jsme víc než vítězové!

Odměna, která tě čeká

„… protože máte hojnou odměnu v nebesích…“ (Matouš 5:12)

Někdy to může vypadat, že to, co děláš pro Boha, zůstává bez odezvy. Že tvoje věrnost, tvoje služba nebo tvoje rozhodnutí jít správnou cestou nikdo nevidí.

Ale pravda je jiná. Bůh vidí každý detail. Každé malé dobro, každé tiché rozhodnutí, každou oběť, kterou jsi přinesl z lásky k Němu.

Ježíš sám zaslibuje, že existuje odměna – skutečná, věčná, připravená pro ty, kdo Mu zůstávají věrní. A není malá. Je „hojná“. To znamená víc, než si teď dokážeš představit.

Možná teď nevidíš výsledky. Možná procházíš obdobím, kdy je to spíš o vytrvalosti než o radosti. Ale nic z toho není marné. Jednoho dne Bůh všechno odkryje – a odmění tě podle toho, co jsi dělal pro Něho.

Proto nepolevuj. Zůstaň věrný. To, co dnes zaséváš, ponese věčné ovoce.

HALLELUJA! Věříš tomu dnes? AMEN!

Spasení je dar

„Milostí tedy jste spaseni skrze víru. Spasení není z vás, je to Boží dar…“ Efezským 2:8

Jack Welch, který řídil společnost General Electric během několika jejích nejziskovějších let, napsal knihu o zásadách řízení Cesta k vítězství. Shrnul v ní mnoho různých otázek, které mu lidé kladli, a odpovědi na ně. Jedna otázka zněla: „Myslíte si, že po smrti půjdete do nebe?“ V odpovědi Jack vyjmenoval některé chyby, jichž se v podnikání i v životě dopustil, včetně dvou rozvodů, a dodal: „Takže pokud jde o nebe, kdo ví? Jestli se ale rozdávají nějaké body za to, že se staráš o lidi každým kouskem své bytosti a každý den dáváš životu všechno, co máš, pak bych možná mohl mít šanci!“
Jenže směřovat do nebe neznamená starat se o lidi nebo každý den dávat do života všechnu svou energii. Jde o to, vložit svou důvěru v Ježíše Krista, a jen v něho samotného. Pro úspěšné podnikatele je možná pochopení této pravdy těžší než pro ostatní, a to kvůli jejich vlastnímu odhodlání, vizi a energii, které jim pomohly dosáhnout úspěchu. Když ale jde o nebe, tyto vlastnosti se nepočítají. Nebe si nikdo nemůže zasloužit. Je to dar.
Písmo říká: „Mzdou hříchu je smrt, ale darem Boží milosti je život věčný v Kristu Ježíši, našem Pánu“ (Římanům 6:23). List Židům 6:4 spasení nazývá „nebeským darem“. A apoštol Pavel napsal: „Milostí tedy jste spaseni skrze víru. Spasení není z vás, je to Boží dar; není z vašich skutků, takže se nikdo nemůže chlubit“ (Efezským 2:8).

Modlitba za uzdravení rodinných svárů

„Také rodina, kde je svár a nejednota, se nakonec rozpadne.“ (Marek 3:25, SNC)

Jestli ve vaší rodině panuje napětí kvůli hádkám, zastav se na chvíli a obrať se k Bohu. On vidí každé zranění, každé nedorozumění i tichý boj, který se odehrává v srdcích. Není Mu to jedno – a má moc do toho vstoupit.

Možná cítíš, že nepřítel útočí právě na vaši jednotu. Ale Boží Slovo zaslibuje, že Duch Hospodinův pozvedne prapor proti každému zlu. Pros Ho, aby se dotkl srdcí všech ve vaší rodině a přitáhl vás blíž k sobě.

Rozhodni se být tím, kdo působí pokoj. Pros Boha o moudrost, kdy mluvit a kdy mlčet. Dovol Mu, aby z tvého srdce odstranil pýchu, hořkost i sobectví a naplnil tě láskou, která přikrývá chyby a uzdravuje vztahy.

Bůh může zastavit hádky, zchladit emoce a obnovit to, co se zdá rozbité. Nic pro Něj není nemožné. Důvěřuj Mu – On přináší uzdravení i do rodiny.

HALLELUJA! Přijímáš to dnes? AMEN!