Ježiš nás povoláva STAŤ SA Jeho učeníkmi. Prečo to však pre mnohých nie je lákadlo ,ale naopak s Ježišom "nekráčajú"?
Pretože Jeho učeníctvo má konkrétne podmienky.. "...nikto z vás nemôže byť mojím učeníkom, ak sa nezriekne všetkého, čo má." Luk 14/33

Nech nám je na budovanie aj táto úprimnejšia a priamejšia kázeň. Žehnám

https://m.youtube.com/watch?v=DaUJo5-0WQg&fbclid=IwVERDUAPqtSRleHRuA2FlbQIxMABzcnRjBmFwcF9pZAwzNTA2ODU1MzE3MjgAAR53ycX9kzQXVpnsh4DEN_vB6v3Bx-SH-nM-04mu0jOaVTTnT41NCb0VA0yGnA_aem_-KNQZw-Afh-w7U5WokZRRg

Modlím se za sebe i za ostatní křesťany aby jsme na svých bratrech a sestrach viděli jen tu dobrou stránku, protože Bůh člověka stvořil dobře a s láskou a dle obrazu svého a když nedej Bože spozorujeme že se s ním děje něco špatně a že mluví z cesty špatně negativně, tak abychom si to uvědomili kdo se ho snaží ovlivňovat a že to rozhodně Bůh není ale je to ďábel. A modlím se abychom se na něj nezlobili abychom se nenechali ovlivnit a nemluvili o něm to zlé protože přesně to ďábel chce, on je ten kdo přišel aby kradl zabíjel a ničil. Takže když tohle na svém bratrovi či sestře spozorujeme tak abychom ho z té zlé stránky dokázaly povzbudit jeho dobrou stránkou protože ta zlá stránka není z něho ale z ďábla, abychom k němu nebo k ní mluvili pozitivně a připomínaly jeho dobrou stránku takového jakého ho nebo jí Bůh stvořil. Protože když se na něj budeme zlobit a mluvit o něm ostatním například : no ona se najednou změnila a ďábel si s ní dělá co chce tak si vzpomeňme že to SLOVO má opravdu obrovskou moc takže pokud budeme chtít takhle mluvit ať raději umlcime svého ducha aby jsme těmi slovy tomu bratrovi ještě nepřihoršili a když už něco špatného o něm budeme říkat tak abychom si klekly na kolena a činili pokání a ty špatné slova lámaly v MOCNÉM JMÉNU JEŽÍŠE KRISTA AMEN!!!

„Jestliže milujete ty, kdo milují vás, jakou máte odměnu? To přece dělají i pohané.“ (Mt 5,46)

Milovat své blízké – rodinu a přátele – je přirozené. To dokáže každý člověk, i bez víry. Ježíš ale mluví o lásce, která jde dál. O lásce, která nečeká oplátku a překračuje náš vlastní okruh lidí. Patří k ní i přímluvná modlitba za ty, které neznáme, za vzdálené, zapomenuté či ztracené.
Právě tam se lidská láska mění v Boží.

Než jsem se znovuzrodil bylo nademnou vyhlášeno z úst že jsem teplej... Jelikož jsem neměl žádnou autoritu tak i když jsem s tím nesouhlasil tak se v mém životě začalo nějak obracet ale věděl jsem že nejsem gay ale jakoby mi někdo řídil oči a mé oči sjizdeli směrem dolů nedokázal jsem se soustředit a díval jsem se směrem dolů i když jsem se s někým bavil a nedokázal jsem to ovládnout... Vůbec se mi to nelíbilo a nechápal jsem co se směnou děje... A chtěl jsem si vzít život hlava mi říkala obes se nedokážeš se ovládat atd... Nechceš už takhle žít nerozumíš ničemu Vem si život... Ale přišel Ježíš a našel mě a teď se dokážu soustředit a mám zpátky svoji identitu!!!! Sláva Pánovi!!! Takže vím že zkušenosti že opravdu to Slovo má moc. Proto si lidé ani neuvědomují že tím slovem muzou člověku zničit život protože to jsou prokletí.

To jak svítil jako žárovka tak jsem to tak měl také po znovuzrození které proběhlo na ubytovně po měsíčním hladovění... Cítil jsem obrovskou energii uvnitř mě a když jsem chodil po městě věděl jsem že svítím doslova jako žárovka a lidé se mi vyhýbali a někteří se na mě chodili dívat nenápadně a říkali si je to on... Mysleli že jsem Ježíš velké nadpřirozeno jsem zažil s Bohem. Dokonce když jsem přišel kolem stojícího auta tak začalo lupat tou silnou energii která byla uvnitř mě. Svojí přítomnosti jsem vyháněl démony, tedy Duch Svatý který je uvnitř mě

Varovanie: Mŕtva viera vs. Živá viera
Toto video odhaľuje znepokojujúcu pravdu o stave našej viery. Ježiš nás varuje pred nebezpečenstvom mŕtvej viery, ktorá je plná prázdnych rituálov a bezduchých tradícií. Ak sa naša viera obmedzuje len na chodenie do kostola a naučené modlitby, môžeme byť duchovne slepí.
Ježiš povedal: "Ja som dvere k ovciam. Kto vojde cezo mňa, bude spasený." Toto je výzva pre nás všetkých, aby sme prehodnotili náš vzťah s Bohom. Je naša viera živá, plná Jeho lásky a milosrdenstva? Alebo sme sa stratili v prázdnych náboženských praktikách?
V dnešnej dobe je ľahké padnúť do pasce mŕtvej viery. Toto video je budíček pre každého veriaceho, aby sme sa prebudili a hľadali skutočný, živý vzťah s Ježišom Kristom.
Nenechajte si ujsť toto dôležité posolstvo! Vaša duchovná budúcnosť závisí na tom, či budete schopní rozoznať živú vieru od mŕtvej.

https://youtu.be/bMCmVeb0f4M?si=-4B8nP1DEFtq51oV

Všichni lidé na světě jsou moji sourozenci akorát s tím rozdílem že se ztratili, zbehli ze stáda, dablovi nikdo nepatří on není stvořitel. Taky jsem byl ztracený ale Ježíš nechal stádo kvůli jedné ovečce aby ji šel hledat.

Když se modlitba naplní – i po třech letech

Před třemi lety byla moje teta evangelizovat u nás ve městě na náměstí. Oslovila jednu starší paní a zeptala se jí, jestli se za ni může pomodlit. Paní souhlasila a řekla, že by si přála modlitbu za svá vnoučata.

Teta se tehdy modlila jednoduše, ale konkrétně – aby do jejich rodiny přišlo světlo. Paní si zapsala do sešitu a teta se za ni i za její rodinu modlila dál, pokaždé, když k tomu byla příležitost. Žádná senzace. Jen vytrvalá modlitba.
Uplynuly dva roky. Aniž bych o té modlitbě cokoliv věděl, seznámil jsem se s jejím vnukem. Přivedl jsem ho do sboru. Tam se nechal pokřtít, odevzdal svůj život Ježíši Kristu a jeho život se skutečně změnil.

A pak přišel moment, který si člověk nevymyslí.
Před pár dny přišel ten vnuk do sboru se svou babičkou. Ta tam poznala moji tetu. Vzpomněla si na setkání na náměstí, na modlitbu… a v tu chvíli se to celé propojilo.

Po třech letech.
Výsledek?
– vnuk znovuzrozený, následuje Ježíše
– babička přišla do sboru
– a den poté odevzdal svůj život Ježíši i jeho otec

Modlitba nebyla zbytečná. Jen potřebovala čas.
Tohle je připomínka pro každého z nás:

Bůh slyší. Bůh jedná. A Boží načasování je přesné – i když ho my ještě nevidíme.
Nepřestávej se modlit. I když výsledek zatím nevidíš

Bratři a Sestry,
Už delší dobu přemýšlím, že se snažím dělat spoustu věcí, jak nejlépe to dokážu, ale změny přicházejí velmi pomalu. Někdy nepřichází vůbec. Nemyslím, že jsem příliš netrpělivý. Myslím, že se pachtím a výsledky nejsou, jak bych očekával. Myslím, že ten pocit bude mít většina z nás. Myslím si to proto, že nás vidím na Bohoslužbě chodit pro stejné modlitby pořád roky dokola. Přišlo mi - je třeba něco změnit. Bůh nám dal zaslíbení a on je Pravda ano a amen. Cítím, jak mne pořád volá a já mám pocit, že se snažím pořád více a přitom NIC. Něco mám. Jsem obrovsky požehnaný a stále za to děkuji. Vím, že je to od Boha, ale vím, že to není všechno. Ale nechci mluvit o osobním požehnání každého jednoho ani o sobě. Jen to s tím nějak souvisí. Teď mi jde o církev.
Vím, že se mnoho lidí ve službě pachtí a dře, aby vše fungovalo co nejlépe. Jde to poznat a děkuji za to. Před lety jsem očekával, že to půjde daleko rychleji a stále věřím, že je to možné. A věřím, že to nemusí stát tolik energie.
Něco mi Bůh dal na srdce a chci se opřít o verš z Marka 9:23 Všechno je možné tomu kdo věří.
Dnes věřím tomu, že stačí věřit, aby se děly zázraky. Chci změny v mém životě a věřím, že se nemusím pachtit. Chci změny v církvi a věřím, že se nemusíme tolik snažit. Chci, aby byl národ naplněn Evangeliem a věřím, že to může udělat jen Bůh.
Ptám se. Proč chodíme na Bohoslužby a na konference? Myslím, že je to často proto, abychom něco splnili. Abychom splnili svěřený úkol. Abychom naplnili očekávání někoho jiného (třeba pastora). Nebo jednoduše proto, že nás to baví. Třeba proto, abychom se naplnili Svatým Duchem.
Jsou to hezké věci, ale chápu to tak, že se snažíme Bohu určit, co nám má přinést a jak má jednat.
Co se stane, když změníme myšlení a zaměříme se na to co chce ON? Rámcově samozřejmě víme co chce, připadá mi, že se snažíme určit jak to má dělat a děláme vše tak jak si myslíme, že to tak má být. Ale co když má svůj plán? Dal nám učitele i proroky a proč asi? Jen proto, aby nám bylo dobře? Jen proto, aby nás pohladil Duch Boží? A chce nás skutečně uzdravit jen proto, že to chceme my? Mám pocit, že máme mnoho požadavků a není to vůbec špatně. Špatné je, že asi nechceme změnu duše. Chceme zachovat naši identitu a proto to nejde tak rychle, jak bychom si přáli.
Na sítích jsou teď populární různé výzvy. Možná je to už za zenitem a mnoho lidí tomu už ani nevěnuje pozornost (třeba já). Ale dávám si výzvu. A přeji si, aby nás bylo více.
Když budu s Pánem, budu věřit, že udělá co chce ON. Budu s ním ve dne i v noci. Na Bohoslužbu budu přicházet s očekáváním, že bude dělat a bude se hýbat jak chce ON. Na konferenci jedu, protože věřím, že kazatele posílá Bůh, aby změnil církev. Věřím, že nás takto změní, abychom se hýbali jak chce ON. Věřím, že potom bude mít Ježíš (pro naši víru) větší prostor pro větší zázraky. V tom mi dopomáhej Bůh.

Nikdy nebudeš dokonalý
„Milostí jste spaseni skrze víru. Spasení není z vás, je to Boží dar; není z vašich skutků.“ (Ef 2,8–9)

Perfekcionismus nás často nutí věřit, že musíme mít jedničky, vyhrávat a zavděčit se všem. Každá chyba pak vyvolává stud a tvrdé sebeodsuzování. Často to vyrůstá z hluboké nejistoty a ze zkresleného chápání milosti – z pocitu, že lásku je potřeba si zasloužit.

Mnozí z nás se už od dětství učili číst mezi řádky: „Něco je se mnou špatně.“ A tak se stud usadil v srdci a začal určovat naši hodnotu. Když pak začneme následovat Ježíše, perfekcionismus nezmizí – někdy dokonce zesílí. Snažíme se dokázat, že jsme „dost dobří křesťané“.

Teoreticky věříme, že jsme spaseni z milosti. Prakticky ale často žijeme, jako bychom si spasení koupili na dluh – a ten dluh stále roste. Jako by Ježíš čekal na naši chybu, aby roztrhal smlouvu. To ale není evangelium.

Stejně jako Samařanka u studny i my potřebujeme, aby nás Ježíš jemně přeorientoval – od výkonu k živé vodě. Když pochopíme, že perfekcionismus je poháněn strachem a pýchou, může přijít úleva a uzdravení.

Pamatuj: nemusíš být dokonalý, abys byl požehnáním.
Stačí být opravdový.

HALLELUJA! Přijímáš dnes Jeho milost? AMEN!

Občas mi chce ďábel znepříjemnit den a pošle mi lidi kteří jsou neodbytní jako například dnes. 2 romové a 1 romka nedokázali pochopit že určité maso prostě nemám na prodej že momentálně není, byli tak neodbytní až do chvíle kdy jsem jim řekl že vím že mě Ježíš miluje! Potom už mi dali pokoj. Sláva Bohu!

„Kéž bych Ježíše poznala dřív. Dnes vím, že On dává smysl všemu.“
#svědectví #víra #Ježíš