English
Spanish
Czech
Slovakia
Tvůj dluh je splacen
„… řekl: ‚Dokonáno jest.‘“ Jan 19:30
Ve starozákonních dobách člověk získal Boží odpuštění tím, že přinesl na oltář obětního beránka, jehož krev kněz prolil a obětoval jako smírnou oběť. Prvním člověkem v Písmu, který toto udělal, byl Kainův bratr Ábel (viz 1. Mojžíšova 4:4). Když Šalomoun zasvěcoval svůj velkolepý chrám, obětoval obrovské množství sto dvaceti tisíc ovcí a dvaceti dvou tisíc volů jako oběť za celý národ.
Ve starozákonním stánku nesměl obětní oheň nikdy vyhasnout. Izraelci jej nosili s sebou při cestě pouští a odhaduje se, že v období mezi Getsemany a Velikonocemi zemřelo ne méně než sto tisíc beránků, jejichž krev doslova zbarvila potok Cedron do ruda. Ani jediné deci prolité krve však nemohlo odčinit naše hříchy. Ty se jen sunuly dopředu a čekaly na beránka, jehož oběť bude tou poslední, na kněze, jehož dokonané dílo jednou provždy odčiní hřích.
A právě to se stalo ve chvíli, kdy Ježíš zvolal: „Dokonáno jest“ (Jan 19:30). V hebrejštině tato věta doslova znamená „Zaplaceno v plné výši“. V tu chvíli se v chrámě odshora dolů roztrhla opona, která oddělovala lidi od Boha. Díky tomu můžeme nyní kdykoli vstoupit tam, kam dosud mohl vstoupit jen jeden člověk jen jeden den v roce – do Boží přítomnosti. Můžeme tam vstupovat s vědomím, že budeme milováni, přijímáni, viděni skrze Kristovu krev a považováni za spravedlivé. Proto: „Přistupme tedy směle k trůnu milosti, abychom došli milosrdenství a nalezli milost a pomoc v pravý čas“ (Židům 4:16).
„… řekl: ‚Dokonáno jest.‘“ Jan 19:30
Ve starozákonních dobách člověk získal Boží odpuštění tím, že přinesl na oltář obětního beránka, jehož krev kněz prolil a obětoval jako smírnou oběť. Prvním člověkem v Písmu, který toto udělal, byl Kainův bratr Ábel (viz 1. Mojžíšova 4:4). Když Šalomoun zasvěcoval svůj velkolepý chrám, obětoval obrovské množství sto dvaceti tisíc ovcí a dvaceti dvou tisíc volů jako oběť za celý národ.
Ve starozákonním stánku nesměl obětní oheň nikdy vyhasnout. Izraelci jej nosili s sebou při cestě pouští a odhaduje se, že v období mezi Getsemany a Velikonocemi zemřelo ne méně než sto tisíc beránků, jejichž krev doslova zbarvila potok Cedron do ruda. Ani jediné deci prolité krve však nemohlo odčinit naše hříchy. Ty se jen sunuly dopředu a čekaly na beránka, jehož oběť bude tou poslední, na kněze, jehož dokonané dílo jednou provždy odčiní hřích.
A právě to se stalo ve chvíli, kdy Ježíš zvolal: „Dokonáno jest“ (Jan 19:30). V hebrejštině tato věta doslova znamená „Zaplaceno v plné výši“. V tu chvíli se v chrámě odshora dolů roztrhla opona, která oddělovala lidi od Boha. Díky tomu můžeme nyní kdykoli vstoupit tam, kam dosud mohl vstoupit jen jeden člověk jen jeden den v roce – do Boží přítomnosti. Můžeme tam vstupovat s vědomím, že budeme milováni, přijímáni, viděni skrze Kristovu krev a považováni za spravedlivé. Proto: „Přistupme tedy směle k trůnu milosti, abychom došli milosrdenství a nalezli milost a pomoc v pravý čas“ (Židům 4:16).
Tvůj dluh je splacen
„… řekl: ‚Dokonáno jest.‘“ Jan 19:30
Ve starozákonních dobách člověk získal Boží odpuštění tím, že přinesl na oltář obětního beránka, jehož krev kněz prolil a obětoval jako smírnou oběť. Prvním člověkem v Písmu, který toto udělal, byl Kainův bratr Ábel (viz 1. Mojžíšova 4:4). Když Šalomoun zasvěcoval svůj velkolepý chrám, obětoval obrovské množství sto dvaceti tisíc ovcí a dvaceti dvou tisíc volů jako oběť za celý národ.
Ve starozákonním stánku nesměl obětní oheň nikdy vyhasnout. Izraelci jej nosili s sebou při cestě pouští a odhaduje se, že v období mezi Getsemany a Velikonocemi zemřelo ne méně než sto tisíc beránků, jejichž krev doslova zbarvila potok Cedron do ruda. Ani jediné deci prolité krve však nemohlo odčinit naše hříchy. Ty se jen sunuly dopředu a čekaly na beránka, jehož oběť bude tou poslední, na kněze, jehož dokonané dílo jednou provždy odčiní hřích.
A právě to se stalo ve chvíli, kdy Ježíš zvolal: „Dokonáno jest“ (Jan 19:30). V hebrejštině tato věta doslova znamená „Zaplaceno v plné výši“. V tu chvíli se v chrámě odshora dolů roztrhla opona, která oddělovala lidi od Boha. Díky tomu můžeme nyní kdykoli vstoupit tam, kam dosud mohl vstoupit jen jeden člověk jen jeden den v roce – do Boží přítomnosti. Můžeme tam vstupovat s vědomím, že budeme milováni, přijímáni, viděni skrze Kristovu krev a považováni za spravedlivé. Proto: „Přistupme tedy směle k trůnu milosti, abychom došli milosrdenství a nalezli milost a pomoc v pravý čas“ (Židům 4:16).
