V souladu s Duchem
„Jsme-li živi Duchem, Duchem také následujme.“ (Gal 5,25)
Jsme-li naplněni Božím Duchem, nejsme povoláni jen věřit, ale také se nechat vést. Problém nastává, když se snažíme duchovní věci pochopit pouze rozumem. To, co je z Ducha, může přirozené mysli znít nelogicky – ale Duch zkoumá i Boží hlubiny a vede nás cestou života.
Duch svatý k nám často mluví jemně. Někdy jako „stopka“ – vnitřní varování, že tamtudy ne. Není to odsouzení, ale ochrana. Jindy jako pošťouchnutí – náhlý impuls něco udělat nebo neudělat, který nám může doslova zachránit život. A pak je tu tiché „pšt“ – upozornění, abychom mlčeli, když se rozhovor blíží k hříchu, pomluvě nebo zbytečným slovům.
Otázka zní: Nasloucháš těmto jemným signálům? Duch tě nevede k otroctví, ale ke svobodě. Čím víc s ním chodíš, tím jasněji rozpoznáš jeho hlas.
Dnes znovu řekni: „Duchu svatý, veď mě.“
Buď citlivý. Buď poslušný. Buď živý v Duchu.
HALLELUJA! Přijímáš to dnes? AMEN!
„Jsme-li živi Duchem, Duchem také následujme.“ (Gal 5,25)
Jsme-li naplněni Božím Duchem, nejsme povoláni jen věřit, ale také se nechat vést. Problém nastává, když se snažíme duchovní věci pochopit pouze rozumem. To, co je z Ducha, může přirozené mysli znít nelogicky – ale Duch zkoumá i Boží hlubiny a vede nás cestou života.
Duch svatý k nám často mluví jemně. Někdy jako „stopka“ – vnitřní varování, že tamtudy ne. Není to odsouzení, ale ochrana. Jindy jako pošťouchnutí – náhlý impuls něco udělat nebo neudělat, který nám může doslova zachránit život. A pak je tu tiché „pšt“ – upozornění, abychom mlčeli, když se rozhovor blíží k hříchu, pomluvě nebo zbytečným slovům.
Otázka zní: Nasloucháš těmto jemným signálům? Duch tě nevede k otroctví, ale ke svobodě. Čím víc s ním chodíš, tím jasněji rozpoznáš jeho hlas.
Dnes znovu řekni: „Duchu svatý, veď mě.“
Buď citlivý. Buď poslušný. Buď živý v Duchu.
HALLELUJA! Přijímáš to dnes? AMEN!
V souladu s Duchem
„Jsme-li živi Duchem, Duchem také následujme.“ (Gal 5,25)
Jsme-li naplněni Božím Duchem, nejsme povoláni jen věřit, ale také se nechat vést. Problém nastává, když se snažíme duchovní věci pochopit pouze rozumem. To, co je z Ducha, může přirozené mysli znít nelogicky – ale Duch zkoumá i Boží hlubiny a vede nás cestou života.
Duch svatý k nám často mluví jemně. Někdy jako „stopka“ – vnitřní varování, že tamtudy ne. Není to odsouzení, ale ochrana. Jindy jako pošťouchnutí – náhlý impuls něco udělat nebo neudělat, který nám může doslova zachránit život. A pak je tu tiché „pšt“ – upozornění, abychom mlčeli, když se rozhovor blíží k hříchu, pomluvě nebo zbytečným slovům.
Otázka zní: Nasloucháš těmto jemným signálům? Duch tě nevede k otroctví, ale ke svobodě. Čím víc s ním chodíš, tím jasněji rozpoznáš jeho hlas.
Dnes znovu řekni: „Duchu svatý, veď mě.“
Buď citlivý. Buď poslušný. Buď živý v Duchu.
HALLELUJA! Přijímáš to dnes? AMEN!
1 Comments