Bible plán čtení
Neboj se, Bůh je větší než jakýkoli nepřítel.
Kdo se třese před lidmi, klade si past; ale kdo důvěřuje Hospodinu, bude v bezpečí.
Přísloví 29:25
Mladý David stál proti obrovskému bojovníkovi Goliášovi, kterého se bála celá izraelská armáda. David však měl pevnou víru, že Bůh ho ochrání a pomůže mu zvítězit.
Bez brnění, jen s prakem a pěti kameny zabil Goliáše a tím ukázal, že Bůh může překonat všechny překážky, i když se zdají nepřekonatelné.
Neboj se! Bůh je na tvé straně, je větší než jakýkoli nepřítel.
Čtení 1
Čtení 2
Čtení 3
Čtení 4
Verše 1–51
1 Filistejci shromáždili vojska k boji a soustředili je v judském Sóchu. Utábořili se v Efes‑Dammím mezi Sóchem a Azekou.
2 Saul a izraelští muži se shromáždili, utábořili se v údolí Élách a seřadili se k boji proti Filistejcům.
3 Filistejci zaujali postavení na svahu jednoho vrchu, Izraelité na protilehlém svahu druhého vrchu; mezi nimi bylo údolí.
4 Z filistejských řad vystupoval přední bojovník z Gatu jménem Goliáš, vysoký šest loket a jednu píď.
5 Na hlavě měl bronzovou přilbu a byl oblečen do šupinatého pancíře z bronzu, který vážil pět tisíc šekelů.
6 Na nohách měl bronzové holeně a na ramenou bronzový oštěp.
7 Rukojeť jeho kopí byla silná jako tkalcovské náčiní a hrot jeho železného kopí vážil šest set šekelů. Před ním kráčel nosič jeho štítu.
8 Goliáš vystoupil a volal na izraelské bojové útvary: „Proč jste vyšli a seřadili se k boji? Jsem přece Filistejec a vy jste jen Saulovi služebníci. Vyberte si někoho, aby sestoupil ke mně.
9 Jestli v boji zvítězí a zabije mne, budeme vašimi sluhy. Ale jestli zvítězím já a zabiji jej, stanete se našimi poddanými a budete nám sloužit.“
10 Filistejec pokračoval: „Dnes jsem potupil bojové řady Izraele. Pošlete mi někoho na souboj.“
11 Když Saul a celý Izrael slyšeli tato slova Filistejce, zděsili se a velmi se báli.
12 David byl synem Efraťana z judského Betléma, který se jmenoval Jišaj a měl osm synů. Za časů Saula byl už starý na to, aby šel s muži do boje.
13 Tři nejstarší Jišajovi synové odešli se Saulem do války. Prvorozený se jmenoval Eliáb, druhý Abinadab a třetí Šamma.
14 David byl nejmladší. Tři nejstarší tedy odešli se Saulem.
15 David chodil k Saulovi a zase se vracel pást otcovo stádo v Betlémě.
16 Čtyřicet dní, každé ráno i večer, vystupoval ten Filistejec a vychloubal se.
17 Jednou řekl Jišaj svému synu Davidovi: „Vezmi svým bratrům efu praženého zrna a těchto deset chlebů a běž s tím k bratrům do tábora.
18 Těchto deset hrudek sýra zaneseš veliteli tisíciny. Navštiv své bratry a ujisti se, jak se jim daří.
19 Jsou se Saulem a všemi izraelskými muži bojovat v údolí Élách proti Filistejcům.“
20 David časně ráno vstal, ovce svěřil strážci, připravil se a odešel, jak mu přikázal Jišaj. Do tábora přišel právě ve chvíli, kdy se vojsko seřazovalo k boji a vydávalo bojový pokřik.
21 Izrael i Filistejci se rozestavili do boje proti sobě.
22 David dal svou výstroj do opatrování strážci a rychle se zařadil. Když přišel, ptal se bratrů, jak se mají.
23 Zatímco se s nimi rozprávěl, předstoupil z řad Filistejců jejich přední bojovník Goliáš z Gatu a opakoval tytéž slova. David to slyšel.
24 Když všichni izraelští muži uviděli toho muže, dali se před ním na útěk a velmi se báli.
25 Nějaký Izraelita řekl: „Viděli jste toho muže, co vystupuje nahoru? Dělá to proto, aby hanobil Izrael. Král bohatě odmění toho, kdo ho zabije, dá mu svou dceru a jeho rodinu v Izraeli osvobodí od daní.“
26 David se zeptal mužů, kteří stáli u něj: „Co dostane ten, kdo zabije toho Filistejce a sejme potupu z Izraele? Vždyť kdo je tento filistejský neobřezanec, aby hanobil bojová šiky živého Boha?“
27 Lidé mu podobně odpověděli: „To a to dostane muž, který ho zabije.“
28 Když jeho nejstarší bratr Eliáb slyšel, jak se rozpráví s těmi muži, rozhněval se na Davida a řekl: „Proč jsi sem přišel? Komu jsi svěřil těch pár ovcí na poušti? Znám tvou pýchu a zlobu srdce. Přišel jsi, abys mohl sledovat boj.“
29 David odpověděl: „Co jsem vlastně udělal? Jen jsem se ptal.“
30 Nato se od něj odvrátil a stejně se zeptal jiného. Lidé mu odpověděli stejně jako poprvé.
31 Davidova slova vzbudila pozornost; zopakovali je před Saulem a ten si ho nechal předvést.
32 David řekl Saulovi: „Kvůli němu ať nikdo neztrácí odvahu. Tvůj služebník půjde bojovat proti tomu Filistejci.“
33 Saul Davida odrazoval: „Nemůžeš jít k tomu Filistejci a bojovat proti němu. Jsi ještě jen chlapec a on je bojovník od mládí.“
34 David řekl Saulovi: „Tvůj služebník pásl otci stádo. Někdy přišel lev nebo medvěd a odnesl ze stáda ovci;
35 pronásledoval jsem ho, bil jsem ho a vyrval jsem mu ji z tlamy. Když se mi postavil na odpor, chytil jsem ho za čelisti a bil jsem ho, dokud jsem ho nezabil.
36 Tvůj služebník zabil už lva i medvěda. Tento filistejský neobřezanec dopadne podobně, protože hanobil bojové šiky živého Boha.“
37 David pokračoval: „Hospodin, který mě vytrhl z pařátů lva a medvěda, vytrhne mě i z ruky tohoto Filistejce.“ Nato Saul řekl Davidovi: „Jdi a Hospodin ať je s tebou!“
38 Saul oblékl Davida do svého bojového oděvu. Na hlavu mu nasadil bronzovou přilbu a oblékl mu pancíř.
39 David si přepásal oděv jeho mečem a zkoušel v tom chodit, ale nešlo mu to. Proto řekl Saulovi: „Neumím se v tom pohybovat, nejsem na to zvyklý,“ a sundal to ze sebe.
40 Vzal si hůl, vybral si pět hladkých kamínků z potoka a vložil je do své pastýřské brašny, která mu sloužila k úschově praku. S prakem v ruce postupoval k Filistejci.
41 Filistejec se pomalu přibližoval k Davidovi a před ním šel nosič jeho štítu.
42 Když se Filistejec lépe podíval a uviděl Davida, pohrdl ním, protože byl ještě mladý, zrzavý a pěkného vzhledu.
43 Filistejec řekl Davidovi: „Což jsem pes, že jdeš proti mně s holemi?“ Potom Davida proklínal ve jménu svých bohů.
44 Filistejec se Davidovi vyhrožoval: „Pojď ke mně, ať tvým tělem nakrmím nebeské ptactvo a polní zvěř.“
45 David odpověděl Filistejci: „Ty jdeš proti mně s mečem, kopím a oštěpem, já však jdu proti tobě ve jménu Hospodina zástupů, Boha bojových šiků Izraele, kterého jsi hanobil.
46 Dnes tě Hospodin vydá do mé moci, zabiji tě a setnu ti hlavu. Dnes nakrmím mrtvolami filistejského vojska nebeské ptactvo a divou zvěř. Tak celá zem pozná, že Izrael má Boha.
47 Celé toto shromáždění pozná, že Hospodin nepotřebuje k vítězství meč ani kopí, protože tento boj je Hospodinův, který vás vydá do našich rukou.“
48 Jakmile se Filistejec dostal docela blízko k Davidovi, ten nezaváhal, ale vyběhl z bojové řady proti Filistejci.
49 David sáhl do brašny, vyňal z ní jeden kámen a prakem zasáhl Filistejce do čela. Kámen mu prorazil čelo a on padl tváří k zemi.
50 Tak David pomocí praku a kamene, bez použití meče, porazil a zabil toho Filistejce.
51 Pak David přiběhl, postavil se nad Filistejce, chytil jeho meč, vytáhl jej z pochvy, zabil ho a usekl mu hlavu. Když Filistejci viděli, že jejich hrdina padl, utekli.
Verše 1–14
1 Pro vedoucího sboru, na nápev: „Oněmělá holubice dálav.“ Památný Davidův zápis, když ho Filistejci chytili v Gatu.
2 Bože, smiluj se nade mnou, protože člověk po mně slídí, den co den mě napadá a utlačuje.
3 Denně slídí po mně protivníci, mnoho je těch, co pyšně bojují proti mně.
4 V den, kdy jsem ulekaný, spoléhám se na tebe.
5 V Boha, jehož slovo chválím, v tohoto Boha doufám, nebojím se. Co mi může udělat tělo?
6 Den co den překrucují má slova, vymýšlejí o mně jen zlé.
7 Spolčují se a střeží, střeží mé kroky, chtějí mě připravit o život.
8 Kvůli nepravosti jim nedej uniknout! Ponechej je, Bože, v hněvu národů!
9 O mé bídě máš záznam, do své nádoby dej mé slzy. Což není v tvé knize o nich záznam?
10 Jednou moji nepřátelé ustoupí, v den, kdy zavolám o pomoc. Tak poznám, že Bůh je při mně.
11 V Boha, jehož slovo chválím, v Hospodina, jehož slovo chválím,
12 v tohoto Boha doufám, nebojím se. Co mi může udělat člověk?
13 Na mně je, Bože, splnit, co jsem ti slíbil, přináším ti oběti díků,
14 protože jsi mě vytrhl ze smrti, dokonce jsi zachránil i mé nohy od úrazu, abych směl chodit před Bohem ve světle živých.
Verše 1–6
1 Davidův žalm. Hospodin je můj pastýř, nic mi nechybí.
2 Vodí mě na zelené pastviny, přivádí mě k tichým vodám.
3 Obnovuje mi život, vede mě po správných cestách pro své jméno.
4 I kdybych šel temným údolím, nebudu se bát zlého. Vždyť ty jsi se mnou, tvá hůl a tvá berla jsou mi útěchou.
5 Prostíráš mi stůl před mými protivníky, hlavu mi mažeš olejem, můj kalich přetéká.
6 Ano, dobrota a milost budou mě provázet po všechny dny mého života. Budu se vracet do Hospodinova domu, dokud budu žít.
Verš 25
25 Kdo se třese před lidmi, klade si past; ale kdo důvěřuje Hospodinu, bude v bezpečí.