Zkrácený přepis poselství apoštolky Kathryn Krick (5F Church, Los Angeles) z 15. 6. 2025.

Ježíš řekl: „Musím být ve věcech svého Otce“ (Lk 2,49). To není slogan, to je měřítko učednictví. Kdo zakusil spásu, uzdravení a svobodu, není volán k pasivitě, ale k partnerství: stát se součástí Boží práce – srdcem, dary, časem i financemi. Tohle je pravé učednictví, ne náboženská rutina.

Co je Otcovo dílo

Otcovo dílo je Jeho srdce: záchrana duší, zjevování lásky, uzdravování nemocných, vysvobozování utlačovaných, lámání kleteb, ničení děl ďábla a uvolňování života, pokoje a radosti (srov. Lk 8,1–3). Ježíš nám nezanechal jen učení, ale vzor: co dělal On, máme dělat i my.

„Zadarmo jste přijali, zadarmo dávejte.“ (Mt 10,8)

Proč církev není volitelná

Skutky apoštolů ukazují, že hlavním místem, kde Bůh vyučuje, vybavuje a projevuje svou moc, je církev (Ef 4,11–16). Věřící jsou povoláni k znamením – uzdravování a vysvobozování – ale v Božím řádu se učíme a rosteme v těle církve, ne v sólovém režimu. Proto ti, které Ježíš uzdravil a vysvobodil, neodešli „na vlastní“, nýbrž ho následovali a prakticky přispívali: službou i finančně, aby se evangelium šířilo dál (Lk 8,1–3).

Učedník není konzument, ale partner

Kdo byl osvobozen, byl osvobozen pro poslání. Svědčit, sloužit dary a časem, pomáhat šířit evangelium i finančně nést náklady šíření (cesty, prostory, technologie). Evangelium se přijímá zadarmo, ale jeho nesení do měst a národů něco stojí. Chceme-li „větší věci“ (J 14,12), musíme přijmout i jejich cenu. Vlažnost dnešního křesťanského mainstreamu – „10 % Bohu, zbytek mně“ – nestačí.

Oběť, načasování a svoboda

Skutečné učednictví bolí. Oběť poznáte podle toho, že ji cítíte.

„Kdo chce svůj život zachovat, ztratí jej; kdo však svůj život pro mne ztratí, nalezne jej.“ (Mt 16,25)
„Nezapomínejte činit dobro a sdílet se – takové oběti se Bohu líbí.“ (Žd 13,16)

Odevzdej Bohu i „dobré“ touhy (kariéra, majetek, vztah). Onův čas je nejlepší, i když je jiný než kulturní očekávání. Kdo si stěžuje, často ještě neodevzdal. Pokora říká: „Pane, děj se Tvá vůle – v Tvém čase.“

Víra, která dává „nejlepší“

„Cti Hospodina svým majetkem a prvotinami… pak se tvé stodoly naplní a kádě přetečou.“ (Př 3,9–10)

Bůh vidí oběť a odměňuje. Neobětujeme pro odměnu, ale věříme, že Bůh není dlužníkem. Kdyby naše víra byla větší, dávali bychom štědřeji – dary, čas, svědectví i finance – protože bychom rozuměli, že sklízíme víc, než zaséváme. To je logika Království.

Přímá výzva 

• Udělej inventuru oddanosti: je Otcovo dílo tvé centrum, nebo hobby?

• Zasaď se do církve, kde se hýbe Boží moc: nech se vybavit a služ.

• Svědči nahlas a kreativně: lidem i online, veď je tam, kde Bůh jedná.

• Služ svými dary a časem: nečekej „až jednou“. Začni dnes.

• Nes finanční díl: dej Bohu to nejlepší, ne zbytky. Boží dílo se samo nezaplatí.

Pointa: Bůh si zvolil používat nádoby. Když dáváš, stáváš se partnerem Hrdiny Ježíše na záchraně konkrétních životů. Není větší radost.

Hlavní verše k citaci v článku

• Lk 2,49; Lk 8,1–3

• Ef 4,11–16

• Mt 10,8; Mt 16,25

• Žd 13,16; Př 3,9–10

Závěrečné pozvání 

Toužíš být víc než divák? Přidej se k Otcovu dílu – celým srdcem, dary, časem i finančně. Začni dnes: posluž, svědči, sdílej, nes. Nové víno teče tam, kde je oddanost, ne pohodlí.