1.) Část. Od malička mi nikdo nerozuměl a říkali o mě že jsem jinej, já jsem to nechápal ale potom jsem to přijal že jsem opravdu asi jinej i když jsem nechápal proč a jak to myslí, vždy mě to trápilo že mi nikdo nerozumí a přitom jsem mluvil celkem jasně a s láskou k lidem jsem vždy myslel všechno dobře. Stalo se to že se semnou nechtěl nikdo pořádně bavit a stal jsem se terčem posměchu, dělali si ze mě srandu už od základní školy a měli mě za hlupáka, no já jsem si jako hlupák v žádném případě nepřipadal, prostě jsem mluvil pozitivně a choval se hezky ke druhým lidem a snažil se je povzbuzovat. Věděl jsem že tady nejsem náhodou a že nesouhlasím s tím že jsem se narodil jen proto abych tady dřel nechal se sebou házet jak s kusem hadry platil peníze za něco za co nevím jak ty moje finance budou použity, a věděl jsem že tady rozhodně nejsem abych tohle dělal a potom zemřel a už nic nebylo... Někteří semnou souhlasily a někteří mě měli za blázna že ten malej kluk je úplně mimo.. A ti kteří semnou souhlasili tak ty se najednou odeme taky odvratili. Nerozuměl jsem tomuto životu a chodil jsem víc za školu než do školy chtěl jsem znát pravdu a i když mě opustili i ti co semnou byli a ve finále mě pomlouvali za zády tak jsem jim to neměl za zlé a prostě jsem hledal tu pravdu. Dříve jsem moc věřil lidem a ti využili mojí dobroty kterou jsem jim projevoval a byl jsem podveden.. Byla to cesta za kterou jsem Bohu moc vděčný i když jsem nakonec zůstal úplně sám a přestal jsem život tady zvládat, utápěl jsem v sobě bolest a trápení z toho proč mi nikdo nerozumí došlo to do bodu kdy mi hlava říkala Vem si život a oběs se uz to nemá cenu nikdo ti nikdy nerozuměl i když jsi vše myslel dobře, vykašlali se na tebe atd... Začal jsem kouřit marihuanu a hodně pít alkohol, do toho čím dál více cigaret a tak se to semnou vezlo až do doby kdy jsem ztratil práci a neměl jsem ani korunu bydlel jsem na ubytovně a tam jsem dlužil 4 nájmy na pokoji s člověkem který měl na zdech satanistické symboly a od rána do rána když zrovna nešel do práce seděl nalepený na monitoru počítače a hrál střílečky a mluvil vulgárně. Začal jsem si uvědomovat že jsem v pasti, měsíc jsem byl bez jídla pokud jsem mu nesebral čínskou polévku... A hlas mi říkal oběs se... Ale já ho ignoroval říkal jsem si to neudělám na to mám až moc rád život a neodejdu dokud nebudu znát pravdu neodejdu dokud nebudu vědět kam vlastně.... Jednoho rána když už jsem vážně umíral ale držel jsem si naději a držel svoji pozitivní mysl se stalo něco extrémně krásného a silného! To ráno jsem se znovuzrodil vystřelil jsem z postele a jakoby mě neviditelná ruka zvedla z postele a jakoby mě někdo připojil na elektrické vedení, moc dobře jsem tomu ještě nerozuměl ale věděl jsem že to nedělám já ale jakoby mě někdo ovládal zevnitř, vzal jsem kýbl napustil vodou a začal energeticky vytírat zem a řekl jsem: tak a teď ti ukážu jak se uklízí ty totiž nenávidíš pořádek a strhal jsem že zdi ty 2 velké černé vlajky s demonickymi obrázky a znaky, cítil jsem se tak živě jako nikdy předtím!! Pochopil jsem že ty slova co říkám míří na ďábla, to ráno jsem tam byl sám protože ten kluk byl v práci a já jsem věděl že mám ducha svatého dokonce jsem to i řekl s jistotou, táhl mě ven bylo to pro mě zvláštní a zároveň tak fascinující a nadpřirozené!! Začal jsem slyšet hlasy ale nikdo kolem mě nebyl a přitom jsem slyšel hlasy jakoby u mě někdo stál a mluvil, věděl jsem že nejsem blázen věděl jsem to na 100% hlas mi říkal : já tě dostanu a byl to hlas člověka který mě záviděl jak mluvím s lidma a oni mě Poslouchají a zajímá je co říkám on mi postupem času začal závidět a byl na mě agresivní ale dříve se semnou normálně bavil no přetvařoval se. Jak jsem slyšel ty hlasy stalo se že jsem měl strach a tak jsem měl co dělat abych se udržel v klidu a opravdu se nezblaznil, přišla mi na mysl jedna modlitba kterou jsem se učil v dětství s bráchou (nevlastním)