Využívání informačních a komunikačních technologií v domácnostech: 

Český statistický úřad od roku 2003 pravidelně provádí Výběrové šetření o využívání informačních a komunikačních technologií v domácnostech a mezi jednotlivci (VŠIT). Toto šetření sleduje, jaký přístup mají domácnosti a jednotlivci k informačním technologiím, jako jsou počítače, mobilní telefony, internet či chytré televize, a jak tyto technologie využívají ve svém každodenním životě. Data jsou důležitým zdrojem informací nejen pro Českou republiku, ale také pro Evropskou komisi, která určuje strukturu a témata šetření.

Jak probíhá šetření?

Šetření je prováděno každoročně ve spojení s Výběrovým šetřením pracovních sil (VŠPS), což umožňuje propojit data o technologiích s demografickými a sociálními charakteristikami respondentů. Respondenti jsou vybíráni metodou dvoustupňového výběru, přičemž se nejprve vybírají sčítací obvody a následně jednotlivé bytové jednotky.

Dotazování probíhá osobně za pomoci vyškolených tazatelů, kteří využívají elektronické dotazníky (metoda CAPI). Období sběru dat je druhé čtvrtletí roku a referenčním obdobím jsou poslední tři měsíce před rozhovorem.

Reprezentativnost a význam dat

Šetření je reprezentativní pro populaci osob starších 16 let žijících v České republice, což představuje přibližně 8,8 milionu lidí a 4,4 milionu domácností. Data jsou vážena na základě pohlaví, věku, regionu a zaměstnaneckého statusu, aby co nejpřesněji odrážela celou populaci.

Výsledky šetření umožňují srovnání mezi jednotlivými státy EU díky jednotné metodice stanovené Eurostatem. Data jsou následně využívána k analýzám a tvorbě politik na evropské i národní úrovni.

Potenciální hrozby spojené s šetřením

I přes přínosy tohoto šetření lze identifikovat několik potenciálních hrozeb:

1. Zneužití citlivých dat: Přestože jsou data anonymizována, stále existuje riziko jejich zneužití nebo úniku. To by mohlo ohrozit důvěru respondentů v budoucí šetření.
2. Narušení soukromí: Někteří respondenti mohou vnímat otázky týkající se technologií nebo jejich používání jako zásah do soukromí, což by mohlo vést k odmítnutí spolupráce.
3. Digitální propast: Šetření odhaluje rozdíly v přístupu k technologiím mezi jednotlivými skupinami obyvatel. Pokud nejsou tato data správně interpretována a použita, může dojít k prohlubování digitální nerovnosti.
4. Spolehlivost dat: Úspěšnost šetření závisí na ochotě respondentů sdílet přesné informace. Pokud respondenti poskytují zkreslené nebo neúplné odpovědi, může to ovlivnit kvalitu výsledků.
5. Závislost na technologii: Zvyšující se technologická závislost, kterou šetření mapuje, může být sama o sobě rizikem, například z hlediska kybernetické bezpečnosti nebo psychologických dopadů na uživatele.

Závěr

Šetření o využívání informačních a komunikačních technologií v domácnostech je cenným nástrojem pro pochopení, jak technologie ovlivňují životy lidí. Přesto je důležité mít na paměti možná rizika spojená s ochranou dat, zajištěním reprezentativnosti a interpretací výsledků. Správné využití těchto dat může přispět k překlenutí digitální propasti a efektivnímu rozvoji informační společnosti.

https://csu.gov.cz/