✍️ Tento článek je zpracován na základě kázání z online setkání s Petrem Kubou, 31. 7. 2024.

Úvod

V nedávném kázání jsme se společně podívali na mocný obraz z 5. knihy Mojžíšovy, který mluví o rozdílu mezi Egyptem a zaslíbenou zemí. Tento text je aktuální i dnes – pro každého křesťana, který touží žít život naplněný Božím požehnáním a důvěrou v Jeho věrnost.

Dva obrazy života: Egypt a zaslíbená země

Bible popisuje Egypt jako zemi, kde se půda musela zavlažovat vlastními silami. Je to obraz života, v němž se člověk spoléhá jen na sebe, na svůj výkon a úsilí.

Naopak zaslíbená země je místem, kde déšť přichází z nebe a kde sám Hospodin bdí nad životem svého lidu. To je život ve víře – život, v němž víme, že požehnání nepřichází jen z naší práce, ale především od Boha.

👉 Egypt symbolizuje „starý způsob života“ – dřinu a boj o přežití vlastními silami. Zaslíbená země naopak ukazuje, že pravý život v Kristu je založený na důvěře v Boha, který posílá déšť z nebe.

Bůh se stará o každý detail

„Oči Hospodina jsou ustavičně obráceny na ni od začátku roku až do konce roku“ (Dt 11,12).

To znamená, že Bůh sleduje každý den našeho života. Ví o našich potřebách, radostech i bojích. On sám zavlažuje naše „hory a doliny“ – chvíle, kdy se nám daří, i chvíle, kdy procházíme těžkostmi.

👉 I minutu stará věc je už minulostí. Důležité je, co děláme dnes – protože právě rozhodnutí v přítomnosti formují naši budoucnost.

Strom zasazený u vod

Kazatel přirovnal věřícího ke stromu. Strom se nemusí přesazovat ani hledat vodu – přijímá to, co přichází shora.

👉 Nemusíš utíkat za požehnáním. Bůh tě zasadil na své místo a On ví, kde tě požehná. Jako Zahradník se stará o to, abychom rostli, rozšiřovali své kořeny a přinášeli více ovoce.

Strom neroste sám ze sebe – ale proto, že se o něj stará Zahradník. Stejně tak křesťan roste díky Boží péči.

Ovoce, které Bůh očekává

Bůh nehledá jen naše finance nebo vnější skutky. Hledá ovoce Ducha – lásku, milosrdenství, věrnost, dobré skutky.

👉 „Bůh nechce tvé finance – Bůh chce tvé ovoce.“

Naše dary, pomoc bližním či ochota sloužit jsou projevem ovoce, které vyrostlo z Boží péče o náš život.

Dědictví zaslíbení: Víra a trpělivost

Abrahám přijal zaslíbení, protože věřil a vytrval. Bible zdůrazňuje, že Bůh přísahal sám na sebe – Jeho slovo je absolutní jistota. To, co Bůh řekl, platí.

I my jsme v Kristu dědici těchto zaslíbení. Klíčem je víra a trpělivost. Když Bůh dá slovo, máme ho vyznávat a stát na něm – i když okolnosti říkají něco jiného.

👉 Vírou a trpělivostí se dědí zaslíbení. To je cesta, kterou šel Abrahám – a kterou máme jít i my.

Být činiteli slova

List Jakubův (1,22) připomíná: „Buďte činiteli slova, a ne jen posluchači.“

To znamená, že nestačí jen poslouchat. Potřebujeme jednat, stát na Božích zaslíbeních a vyznávat je nad svým životem. Víra se stává živou, když ji převádíme do skutků.

👉 Rozdíl mezi posluchačem a činitelem slova je rozdíl mezi průměrným životem a životem požehnání.

Praktická výzva pro nás dnes

• Přestaň se dívat zpět – minulost tě nemusí držet.

• Dívej se dopředu – Bůh má pro tebe budoucnost plnou naděje.

• Přijímej zaslíbení ve víře a trpělivosti.

• Přinášej ovoce, které oslavuje Boha.

Závěr

Život v zaslíbené zemi znamená žít v důvěře, že Bůh se stará o každý detail našeho života. Už nemusíme „zalévat vlastními silami“ jako v Egyptě. Naše požehnání přichází z nebe – a Bůh sám nad námi bdí od začátku až do konce roku.

🎥 Celé kázání si můžete pustit ve videu zde: