Nemluv ukvapeně
„Spatříš-li muže ukvapeného v řeči, věz, že hlupák má víc naděje než on.“ (Přísloví 29:20)

Někdy máme pocit, že když budeme mluvit rychle a hodně, ukážeme sílu. Ale Bible říká opak: ukvapená slova často prozradí nejistotu – a mohou nás připravit o to, co Bůh chtěl dát.

Jednoho mladého prodejce počítačových systémů, který jednal s firmou o prodeji velkého systému. Měl připravenou cenu 800 tisíc dolarů, ale vnitřně cítil: „Počkej. Nech je mluvit první.“ A tak hlavně naslouchal. Kupující sami rozebrali situaci, zeptali se na software… a pak řekli: „Dáme vám 950 tisíc dolarů, ale ani o penny víc.“ mladý prodejce skoro jen poděkoval — a přesto vyjednal víc, než čekal.

Jakub to říká jednoduše: „Každý člověk ať je rychlý k naslouchání, ale pomalý k mluvení…“ (Jakub 1:19). Bůh ti nedal dvě uši a jedny ústa náhodou. Když zpomalíš řeč, zesílíš rozlišování. Když méně mluvíš, víc slyšíš – druhé i Ducha svatého.

Dnes si dej výzvu: než odpovíš, na chvíli se nadechni. Zeptej se: „Je tohle správný čas? Je tohle pravdivé? Je tohle nutné? Je tohle laskavé?“ A uvidíš, jak Bůh povede tvoje slova s pokojem a autoritou.

HALLELUJA! Přijímáš dnes moudrost ticha a sílu naslouchání? AMEN!

Laska od Boha v nas roste rychle , pokud ji prijimame stdcem

Nech minulost v minulosti
„…buďte k sobě navzájem laskaví, milosrdní, odpouštějte si navzájem, jako i Bůh v Kristu odpustil vám.“
(Efezským 4:32)

Kolik věcí z tvého života si skutečně pamatuješ? Jen zlomek. A přesto se někdy držíme právě těch bolestných okamžiků, jako by definovaly celý náš příběh. Minulost pak šeptá: „Pořád nejsi dost dobrý.“ A my jí uvěříme.

I když jsi svůj hřích vyznal, pocit viny se vrací. Odsouzení tě svazuje a bere ti radost. Ale to není Boží hlas. To je lež žalobce. Bůh stojí při tobě – a Jeho odpuštění je skutečné, úplné a konečné.

Jak se bránit? Vyhlašuj pravdu! Připomeň nepříteli, co pro tebe udělala krev Ježíše Krista. „Nyní není žádného odsouzení pro ty, kteří jsou v Kristu Ježíši.“ Žádného. Ani trochu. Ani stín.

Nedefinuj se tím, co jsi pokazil, ale tím, co Ježíš dokonale vykonal. Minulost už nemá právo řídit tvou přítomnost. Nech ji tam, kam patří – za sebou.
HALLELUJA! Přijímáš to dnes? AMEN!

Jsem Svatý protože Bůh je Svatý,jsem moudrý protože Bůh je moudrý,miluji protože Bůh miluje,jsem laskavý protože Bůh je laskavý,jsem dobrý protože Bůh je dobrý,jsem spravedlivý protože Bůh je spravedlivý. Jsem Bohaté nebeské dítě protože můj Otec je Bůh Miluji tě Tatínku Pane Ježíši Kriste

Když mi Bůh poprvé řekl: „Dobrou noc, dcero moje“
Děkuji Bohu za služebníky, jako je Daniel Pech. Před zhruba třemi lety, když jsem ho poprvé slyšela kázat na YouTube, se ve mně něco probudilo. Jeho slova mě inspirovala, abych začala hledat Boha jako svého Otce.
Pamatuji si, že ještě ten večer jsem klekla na kolena a modlila se:
„Pane, prosím, zjev se mi jako Otec. Ukaž mi, jaký je opravdový vztah mezi otcem a dcerou. Nechci nic zkresleného.“
Často totiž nosíme v srdci zkreslený obraz Boha Otce – a to kvůli našim zkušenostem s pozemskými otci.
Ten večer, uprostřed modlitby, jsem uslyšela Jeho hlas:
„Dobrou noc, dcero moje.“
Zůstala jsem v naprostém úžasu. Šla jsem za manželem a řekla: „Víš, co mi právě řekl Bůh?“ Zopakovala jsem mu ta slova.
Manžel se usmál: „To je normální, to běžně říkají tátové svým holčičkám.“
Jenže můj otec mi to nikdy neřekl. A už vůbec ne s takovou něhou a laskavostí. Bůh přesně věděl, co moje srdce potřebuje slyšet.
Tak začal můj proces hlubokého uzdravení. Bůh mi nejprve ukázal neuzdravená místa v mém srdci a potom mi začal zjevovat, jaký opravdu je: milující, laskavý a nekonečně dobrý. Učil mě vidět Ho bez zkreslení – takového, jaký skutečně je.
V Bibli se píše:
„Především střež své srdce, vždyť z něho vychází život.“ (Přísloví 4,23)
Poznala jsem, že dokud je srdce plné zranění, je těžké vidět Boha správně. Ale když Mu dovolíme vstoupit a uzdravovat, začnou proudit nové prameny života.