Izaiáš 55:10-11 B21 (Bible 21) Jako z nebe padá déšť a sníh a znovu se tam nevrací, ale zavlažuje zemi a zúrodňuje ji k plození, aby dávala zrno rozsévači a chléb tomu, kdo jí – takové je i mé slovo, jež z mých úst vychází: nenavrátí se ke mně s prázdnou, ale vykoná, co chci; úspěšně naplní své poslání.

Přidám také jedno svědectví. 😄 Jednou jsem poslouchal [danielpech]a. Vyprávěl, jak dal Bohu ultimátum – že má jeden den, aby ho uzdravil. A Bůh to udělal. Pak začal mluvit o tom, jak poznal Boha jako Otce… jako tátu. A nevím proč, ale mě to strašně vytočilo. Vypnul jsem to, šel spát a v posteli jsem Bohu nahlas řekl: „Já nikdy nikomu neříkal a ani nebudu říkat tati. Ani tobě! Jestli jsi opravdu můj Otec, chci okamžité znamení – tak jako jsi ho dal Pechovi. Jinak tě nikdy nebudu brát jako tátu a nikdy ti tak neřeknu.“ ...Usnul jsem naštvaný. Ráno jsem se probudil, vzal mobil a tam SMS od babičky. V té době jsme si nepsali asi půl roku. A v té zprávě stálo: „Honzi, On tě stvořil v lůně tvé mámy. On je tvůj pravý táta.“ Zůstal jsem úplně v šoku. Jen jsem řekl: „Wau… tak to bylo rychlé, tati.“ Od té chvíle jsem ho začal hledat jako Otce. A můžu říct jedno – když člověk opravdu začne poznávat Boha jako tátu, něco uvnitř se pohne… a věci v životě se začnou měnit. Bůh je opravdu Otec. A někdy odpovídá rychleji, než čekáme. 🙏🔥 #

https://youtu.be/a42fLMjJDGM?is=nmaTHPHYzhScLY6k

https://youtu.be/VRoZ-4KmsDc?is=G4hDLz6mgBWrQjgd

❤️‍🔥 💣

PARA PARA PARA Paraklétos 😅

Pamatuj. ..Bůh tě nestvořil proto aby jsi nesl tíhu toho co se ještě ani nestalo ... 💣

Nepřicházím ve své síle. Nepřicházím se zbraněmi tohoto světa. Přicházím ve jménu Hospodina zástupů. A právě díky tomu se mění výsledek. 💪

🕊️ Když se modlitba naplní – i po třech letech Před třemi lety byla moje teta evangelizovat u nás ve městě na náměstí. Oslovila jednu starší paní a zeptala se jí, jestli se za ni může pomodlit. Paní souhlasila a řekla, že by si přála modlitbu za svá vnoučata. Teta se tehdy modlila jednoduše, ale konkrétně – aby do jejich rodiny přišlo světlo. Paní si zapsala do sešitu a teta se za ni i za její rodinu modlila dál, pokaždé, když k tomu byla příležitost. Žádná senzace. Jen vytrvalá modlitba. Uplynuly dva roky. Aniž bych o té modlitbě cokoliv věděl, seznámil jsem se s jejím vnukem. Přivedl jsem ho do sboru. Tam se nechal pokřtít, odevzdal svůj život Ježíši Kristu a jeho život se skutečně změnil. A pak přišel moment, který si člověk nevymyslí. Před pár dny přišel ten vnuk do sboru se svou babičkou. Ta tam poznala moji tetu. Vzpomněla si na setkání na náměstí, na modlitbu… a v tu chvíli se to celé propojilo. Po třech letech. Výsledek? – vnuk znovuzrozený, následuje Ježíše – babička přišla do sboru – a den poté odevzdal svůj život Ježíši i jeho otec Modlitba nebyla zbytečná. Jen potřebovala čas. Tohle je připomínka pro každého z nás: Bůh slyší. Bůh jedná. A Boží načasování je přesné – i když ho my ještě nevidíme. Nepřestávej se modlit. I když výsledek zatím nevidíš

V bránách měst, třeba v Jeruzalémě, probíhala důležitá jednání a vítali se tam hosté. Brána byla vstupem pro Hospodinovo stvoření – něčím, co si Bůh zvlášť ctí, jak nám ukazuje Písmo (Žalm 87,2). Do tohohle jsme povoláni my všichni. Jsme součástí tohoto povolání, aby ta brána byla využívaná. Prorok Amos říká: „Jak mohou jít dva spolu, aniž by se shodli?“ (Am 3,3) S Kristem nikdo z nás nejde sám – potřebujeme s Ním jít ve shodě. A když jdeme s Kristem ve shodě, On je Ten, který nám dává bránu a chce, aby skrze ni přicházelo největší požehnání pro společnost vůbec. A tou branou dnes je 💟 manželství. ❤️‍🔥 #rado #mikula