Čo je náboženstvo? Náboženstvo je to, keď sa snažíš svojimi skutkami zaslúžiť si Božiu priazeň (odpustenie, milosť). Viera je to, že sa plne spoliehaš na svoje dokonalé vykúpenie skrze Pána Ježiša Krista, ktoré Boh potvrdil Jeho vzkriesením. Z tvojej viery potom majú vychádzať dobré skutky, na ktoré ťa Boh pripravil (ktoré ti pripravil). Mŕtve skutky (skutky bez Boha, „dobré nápady mimo Božieho slova“) nikdy neprodukujú vieru, ale odsúvajú ťa mimo milosť na vedľajšiu koľaj a to je cesta do kopca, bez konca a odpočinku... 📖List apoštola Pavla Efezským 2:8-9: "Lebo milosťou ste spasení skrze vieru. A to nie sami zo seba; je to dar Boží; nie zo skutkov, aby sa nikto nechválil." 📖List Židom 9:14: "o čo viac krv Krista, ktorý mocou večného Ducha samého seba obetoval Bohu v bezvadnú obeť, očistí nám svedomie od mŕtvych skutkov, aby sme slúžili živému Bohu." 📖 List apoštola Pavla Galatským 5:4: "Odlúčení ste od Krista, ktorí sa ospravedlňujete zákonom, vypadli ste z milosti."

Je Božia vôľa uzdraviť? Odpoveď je jasná – áno. Mnohí sa pýtajú, prečo niektorí zažijú uzdravenie a iní nie. No Biblia hovorí jednoznačne: uzdravenie je súčasťou Božieho plánu spásy a prejavom Jeho lásky. Izaiáš 53:5 vyhlasuje: „Jeho ranami sme uzdravení.“ Kristus nezomrel len za naše hriechy, ale aj za naše choroby. Jeho rany priniesli spásu i uzdravenie. Keď Ježiš kráčal po zemi, uzdravoval každého, kto k nemu prišiel s vierou. Vyhnal zlých duchov slovom a všetkých chorých uzdravil, aby sa naplnilo, čo povedal prorok Izaiáš: „On vzal naše slabosti a niesol naše choroby.“ Matúš 8:16-17 Uzdravenie bolo jadrom Ježišovej misie – nielen telesné, ale aj duševné. 1. Petrov 2:24 potvrdzuje: „Jeho ranami ste uzdravení.“ To znamená, že uzdravenie nie je vzdialené ani výnimočné. Je darom, ktorý Kristus už vybojoval. Stačí ho prijať. Ako prichádza uzdravenie Ježiš chodil po všetkých okolitých mestách a dedinách. Učil v ich synagógach, hlásal evanjelium o kráľovstve a uzdravoval každú chorobu a každý neduh. Matúš 9:35 Uzdravenie môže prísť rôznymi spôsobmi – okamžite, postupne, skrze modlitbu, lekárov alebo prirodzené procesy. No nech už príde akokoľvek, jeho zdrojom je vždy Boh. On je pôvodcom života a zdravia. 1. Modlitba viery Je niekto z vás chorý? Nech si zavolá starších cirkvi, nech sa nad ním modlia mažúc ho olejom v mene Pánovom. Modlitba s vierou uzdraví chorého a Pán mu uľaví. Jakub 5:14-15 Modlitba je kľúčom k uzdraveniu. Keď prichádzame k Bohu s vierou, otvárame dvere Jeho moci. 2. Pomazanie olejom Nech zavolá starších cirkvi a pomazávajú ho olejom v mene Pánovom. Jakub 5:14 Pomazanie olejom symbolizuje Ducha Svätého, ktorý koná v procese uzdravenia. Je to akt viery, ktorý prináša Božiu intervenciu. 3. Viera a vyznanie Verte, že všetko, o čo v modlitbe prosíte, ste už dostali a budete to mať. Marek 11:24 Boh odpovedá na našu vieru. Ak vyznávame Jeho zasľúbenia a veríme, že Jeho vôľa je uzdraviť nás, uzdravenie prichádza. 4. Zasľúbenia o uzdravení Jeho ranami sme uzdravení. Izaiáš 53:5 Kristova obeť na kríži priniesla nielen odpustenie hriechov, ale aj uzdravenie tela a duše. Je to Boží dar, ktorý môžeme prijať. 5. Uplatnenie Božej moci Dal som vám moc šliapať po hadoch a škorpiónoch i po všetkej moci Nepriateľa, a nič vám neuškodí. Lukáš 10:19 Ježiš nám dal autoritu nad chorobami a slabosťami. Keď prijímame uzdravenie s vierou, uplatňujeme Jeho víťazstvo v našom živote. 6. Uzdravenie cez pomoc druhých Ak budú dvaja z vás na zemi jednomyseľne prosiť o čokoľvek, dostanú to od môjho Otca. Lebo kde sú dvaja alebo traja zhromaždení v mojom mene, tam som ja medzi nimi. Matúš 18:19-20 Spoločná modlitba má moc. Keď sa veriaci zjednotia vo viere, Božia prítomnosť sa prejavuje – a uzdravenie prichádza. 🙌Vyznanie: JEHO ranami som bol(a) uzdravený(á)! Božie Slovo mi hovorí, že som bol(a) uzdravený(á) pred takmer 2000 rokmi JEHO ranami. Ak som bol(a) vtedy uzdravený(á), som uzdravený(á) aj teraz. Uzdravenie patrí mne, pretože som v Kristovi. Haleluja ! Amen 👏🕊️

Ďábel nechce požehnání, které Bůh předurčil pro tvůj život. Nepodléhej aktuálnímu tlaku, protože ten tě má sundat z cesty, která vede do zaslíbené země. Nekoukej vlevo ani vpravo a postupuj dopředu.

Pracuji v obchodě a koukám jak Bůh se o nás stará ne že dostatek ale přebytek naprostý přebytek všeho, regály narvané tolika druhy jídla, pití, oblečení a všeho všeho!! Jen člověk si toho neváží a nevidí to.. A udělal z toho business ve svůj vlastní prospěch dost smutné. Auta aby člověk nemusel chodit pěšky... Tak úžasný je Bůh a tak nás miluje jen člověk to nevidí a říká že to vytvořil on sám... To je smutné, člověk je rozmazleny. Vůbec si nic nezasloužíme za tu sibectnost.

VÍTĚZNÝ DUCH 💪🔥 „Na všech stranách jsme tísněni, ale nejsme v koncích…“ (2. Korintským 4:8) Někdy se zdá, že je všechno proti nám. Plány se hroutí, síly docházejí, okolí říká: „Tohle už nemá smysl.“ Přesně v takových chvílích se ale rodí vítězný duch. Pavel píše, že jsme tísněni, ale nezlomeni. Bezradní, ale ne bez naděje. Sraženi k zemi, ale ne poraženi. 💥 To není optimismus ze zvyku – to je síla, která přichází od Boha. Vítězný duch neznamená, že nemáš problémy. Znamená, že se jimi nenecháš zastavit. Že i když nemůžeš běžet, pořád můžeš jít. A když ani to ne, můžeš věřit. 🙏 Bůh ti chce dát právě takového ducha. Ducha, který se nevzdává, který hledí dál než na dnešní bolest a drží se Božích zaslíbení. HALLELUJA! Přijímáš dnes vítězného ducha? AMEN! ✨🔥

Bratři a Sestry, Už delší dobu přemýšlím, že se snažím dělat spoustu věcí, jak nejlépe to dokážu, ale změny přicházejí velmi pomalu. Někdy nepřichází vůbec. Nemyslím, že jsem příliš netrpělivý. Myslím, že se pachtím a výsledky nejsou, jak bych očekával. Myslím, že ten pocit bude mít většina z nás. Myslím si to proto, že nás vidím na Bohoslužbě chodit pro stejné modlitby pořád roky dokola. Přišlo mi - je třeba něco změnit. Bůh nám dal zaslíbení a on je Pravda ano a amen. Cítím, jak mne pořád volá a já mám pocit, že se snažím pořád více a přitom NIC. Něco mám. Jsem obrovsky požehnaný a stále za to děkuji. Vím, že je to od Boha, ale vím, že to není všechno. Ale nechci mluvit o osobním požehnání každého jednoho ani o sobě. Jen to s tím nějak souvisí. Teď mi jde o církev. Vím, že se mnoho lidí ve službě pachtí a dře, aby vše fungovalo co nejlépe. Jde to poznat a děkuji za to. Před lety jsem očekával, že to půjde daleko rychleji a stále věřím, že je to možné. A věřím, že to nemusí stát tolik energie. Něco mi Bůh dal na srdce a chci se opřít o verš z Marka 9:23 Všechno je možné tomu kdo věří. Dnes věřím tomu, že stačí věřit, aby se děly zázraky. Chci změny v mém životě a věřím, že se nemusím pachtit. Chci změny v církvi a věřím, že se nemusíme tolik snažit. Chci, aby byl národ naplněn Evangeliem a věřím, že to může udělat jen Bůh. Ptám se. Proč chodíme na Bohoslužby a na konference? Myslím, že je to často proto, abychom něco splnili. Abychom splnili svěřený úkol. Abychom naplnili očekávání někoho jiného (třeba pastora). Nebo jednoduše proto, že nás to baví. Třeba proto, abychom se naplnili Svatým Duchem. Jsou to hezké věci, ale chápu to tak, že se snažíme Bohu určit, co nám má přinést a jak má jednat. Co se stane, když změníme myšlení a zaměříme se na to co chce ON? Rámcově samozřejmě víme co chce, připadá mi, že se snažíme určit jak to má dělat a děláme vše tak jak si myslíme, že to tak má být. Ale co když má svůj plán? Dal nám učitele i proroky a proč asi? Jen proto, aby nám bylo dobře? Jen proto, aby nás pohladil Duch Boží? A chce nás skutečně uzdravit jen proto, že to chceme my? Mám pocit, že máme mnoho požadavků a není to vůbec špatně. Špatné je, že asi nechceme změnu duše. Chceme zachovat naši identitu a proto to nejde tak rychle, jak bychom si přáli. Na sítích jsou teď populární různé výzvy. Možná je to už za zenitem a mnoho lidí tomu už ani nevěnuje pozornost (třeba já). Ale dávám si výzvu. A přeji si, aby nás bylo více. Když budu s Pánem, budu věřit, že udělá co chce ON. Budu s ním ve dne i v noci. Na Bohoslužbu budu přicházet s očekáváním, že bude dělat a bude se hýbat jak chce ON. Na konferenci jedu, protože věřím, že kazatele posílá Bůh, aby změnil církev. Věřím, že nás takto změní, abychom se hýbali jak chce ON. Věřím, že potom bude mít Ježíš (pro naši víru) větší prostor pro větší zázraky. V tom mi dopomáhej Bůh.

Nikdy nebudeš dokonalý (2) „Tak jedinou obětí navždy přivedl k dokonalosti ty, které posvěcuje.“ (Žd 10,14) Perfekcionismus se často neprojevuje jen snahou dělat věci dobře, ale vnitřní paralýzou. Bojíme se chyb, přemýšlíme nad každým rozhodnutím a sami na sebe klademe měřítka, která nikdo nikdy nemohl splnit. Postupně se z toho vytrácí radost – a právě její absence je jedním z nejsilnějších signálů, že nás perfekcionismus ovládá. Možná si to poznal i ty: těžko žádáš o pomoc, špatně snášíš kritiku, v nitru máš pocit, že nikdy nejsi dost. Hlas sebekritiky je hlasitější než hlas milosti. A místo svobody přichází únava. Pravda je ale jednoduchá a osvobozující: ať se snažíme sebevíc, nikdy nebudeme tak dokonalí, abychom splatili dluh za svůj hřích. A ani to po nás Bůh nechce. Kristus přinesl jedinou oběť – a ta stačila. Jednou provždy. Všimni si toho zaslíbení: když nás Bůh v Kristu učiní dokonalými, je to navždy. Ne na zkoušku. Ne pod podmínkou výkonu. Tuhle pravdu si nepotřebuješ zasloužit – potřebuješ ji přijmout. A když ti to dojde, změní to tvůj život. Pamatuj: nemusíš být dokonalý, abys byl požehnáním. Bůh nehledá bezchybné. Bůh hledá opravdové. HALLELUJA! Přijímáš dnes Kristovu dokonalost místo své nedokonalosti? AMEN! 🙌

Cesta do zaslíbené země

Nikdy nebudeš dokonalý „Milostí jste spaseni skrze víru. Spasení není z vás, je to Boží dar; není z vašich skutků.“ (Ef 2,8–9) Perfekcionismus nás často nutí věřit, že musíme mít jedničky, vyhrávat a zavděčit se všem. Každá chyba pak vyvolává stud a tvrdé sebeodsuzování. Často to vyrůstá z hluboké nejistoty a ze zkresleného chápání milosti – z pocitu, že lásku je potřeba si zasloužit. Mnozí z nás se už od dětství učili číst mezi řádky: „Něco je se mnou špatně.“ A tak se stud usadil v srdci a začal určovat naši hodnotu. Když pak začneme následovat Ježíše, perfekcionismus nezmizí – někdy dokonce zesílí. Snažíme se dokázat, že jsme „dost dobří křesťané“. Teoreticky věříme, že jsme spaseni z milosti. Prakticky ale často žijeme, jako bychom si spasení koupili na dluh – a ten dluh stále roste. Jako by Ježíš čekal na naši chybu, aby roztrhal smlouvu. To ale není evangelium. Stejně jako Samařanka u studny i my potřebujeme, aby nás Ježíš jemně přeorientoval – od výkonu k živé vodě. Když pochopíme, že perfekcionismus je poháněn strachem a pýchou, může přijít úleva a uzdravení. Pamatuj: nemusíš být dokonalý, abys byl požehnáním. Stačí být opravdový. HALLELUJA! Přijímáš dnes Jeho milost? AMEN! 🙌

Připoj se tento týden a vyznávej se mnou každé ráno i večer: 🔥Vyznávám, že mi byla dána milost podle působení Boží moci, která ve mně pracuje. 🔥Vyznávám, že skrze evangelium jsem spoludědicem, spolutělem a spolupříjemcem zaslíbení v Kristu Ježíši. 🔥Vyznávám, že mohu s důvěrou a svobodou přistupovat k Bohu skrze víru v Krista. 🔥Vyznávám, že jsem posilován mocí skrze Božího Ducha ve svém vnitřním člověku. 🔥Vyznávám, že Kristus přebývá skrze víru v mém srdci. 🔥Vyznávám, že jsem zakořeněn a založen v lásce. 🔥Vyznávám, že mám schopnost spolu se svatými pochopit šířku, délku, výšku a hloubku Kristovy lásky. 🔥Vyznávám, že poznávám Kristovu lásku, která převyšuje každé poznání, a že jsem naplněn veškerou Boží plností. 🔥Vyznávám, že Bůh může učinit nesrovnatelně více, než prosím nebo si dokážu představit, podle moci, která ve mně působí. 🔥Jemu buď sláva v církvi a v Kristu Ježíši po všechny generace na věky věků. Amen. Efezským 3

Jak může tvá víra vést k výsledkům (3) „Stejně tak i víra, není-li spojena se skutky, je sama o sobě mrtvá.“ (Jakub 2:17) Víra není jen myšlenka v hlavě ani krásná slova na rtech. Skutečná víra se pozná podle kroků, které děláme. Pokud říkáme, že věříme Bohu, ale naše jednání tomu neodpovídá, zůstává víra bez života. Jakub to říká jasně: víra bez skutků je mrtvá. Možná si říkáš: „Nemám dost víry.“ Ale Bible nás povzbuzuje – i malá víra, která se odváží jednat, může přinést obrovské výsledky. Nejde o velikost víry, ale o to, zda ji pustíš do praxe. Jeden krok poslušnosti může otevřít dveře Boží moci. Biblický klíč je jednoduchý: rozhodni se věřit Božím zaslíbením, jednej podle nich ještě dřív, než uvidíš výsledek, a nech Bohu čas i způsob, jak odpoví. On své slovo nikdy neporuší. Když jednáš ve víře, Bůh jedná ve své moci. Dnes máš příležitost udělat krok. Nečekej, až „něco ucítíš“. Jednej. Věř. Očekávej. HALLELUJA! Přijímáš to dnes? AMEN! 🙌

Bůh se postará „Jak se to může stát…?“ (Lukáš 1:34) Znáš ten okamžik, kdy ti Bůh položí na srdce něco velkého – a ty se jen tiše ptáš: „Jak by to bylo možné?“ Díváš se na své schopnosti, okolnosti, finance… a vidíš jen limity. Přesně tak se ptala i Maria. A přesto Bůh odpověděl: „Sestoupí na tebe Duch svatý a moc Nejvyššího tě zastíní.“ To, co Bůh plánuje, se často nedá spočítat ani naplánovat lidskou logikou. Právě proto to dělá On. Duch svatý dává vizi tam, kde je prázdno, sílu tam, kde je slabost, a otevřené dveře tam, kde vidíš zeď. Když nechápeš jak, je to často znamení, že se chystá Boží dílo. Maria neměla jistoty. Měla jen slovo. A řekla: „Ať se mi stane podle tvého slova.“ Ne podle jejích možností. Ne podle její pověsti. Ale podle Božího zaslíbení. Bylo to riskantní. Bylo to odvážné. A bylo to vírou. A dnes Bůh říká totéž i tobě. Nemusíš znát budoucnost. Stačí Mu důvěřovat. Když se Mu odevzdáš, může skrze tebe udělat víc, než si dokážeš představit. HALLELUJA! Přijímáš to dnes? AMEN! 🙌