English
Spanish
Czech
Slovakia
Uznej své chyby a nedostatky
„Vyznávejte hříchy jeden druhému…“ (Jakub 5,16)
Tohle slovo nás zve k něčemu, co není lehké — přiznat si chybu. Ale právě tam, kde máme odvahu říct: „Ano, tohle jsem pokazil,“ začíná růst, uzdravení a skutečná svoboda.
Bůh se neptá, zda jsi někdy padl. On ví, že padáme. Ptá se: „Nemůže ten, kdo padl, znovu povstat?“ (Jer 8,4). Jeho srdce není soud, ale návrat. Nechce, aby tě chyba definovala. Chce, aby tě posunula.
Když se postavíš pravdě čelem, něco se uvolní. Přestaneš utíkat. Naučíš se, co bylo třeba. Rozhodneš se, že stejnou věc už neopakuješ — a kráčíš dál. To je duchovní zralost, která roste jen tehdy, když se nebojíme světla.
A víš co? Pokora přitahuje lidi. Otevírá vztahy. Když přiznáš slabinu, dáváš druhým odvahu udělat totéž. Tam se rodí opravdovost, kterou svět potřebuje.
Neboj se povstat. Neboj se přiznat. Neboj se růst.
HALLELUJA! Přijímáš to dnes? AMEN!
„Vyznávejte hříchy jeden druhému…“ (Jakub 5,16)
Tohle slovo nás zve k něčemu, co není lehké — přiznat si chybu. Ale právě tam, kde máme odvahu říct: „Ano, tohle jsem pokazil,“ začíná růst, uzdravení a skutečná svoboda.
Bůh se neptá, zda jsi někdy padl. On ví, že padáme. Ptá se: „Nemůže ten, kdo padl, znovu povstat?“ (Jer 8,4). Jeho srdce není soud, ale návrat. Nechce, aby tě chyba definovala. Chce, aby tě posunula.
Když se postavíš pravdě čelem, něco se uvolní. Přestaneš utíkat. Naučíš se, co bylo třeba. Rozhodneš se, že stejnou věc už neopakuješ — a kráčíš dál. To je duchovní zralost, která roste jen tehdy, když se nebojíme světla.
A víš co? Pokora přitahuje lidi. Otevírá vztahy. Když přiznáš slabinu, dáváš druhým odvahu udělat totéž. Tam se rodí opravdovost, kterou svět potřebuje.
Neboj se povstat. Neboj se přiznat. Neboj se růst.
HALLELUJA! Přijímáš to dnes? AMEN!
Uznej své chyby a nedostatky
„Vyznávejte hříchy jeden druhému…“ (Jakub 5,16)
Tohle slovo nás zve k něčemu, co není lehké — přiznat si chybu. Ale právě tam, kde máme odvahu říct: „Ano, tohle jsem pokazil,“ začíná růst, uzdravení a skutečná svoboda.
Bůh se neptá, zda jsi někdy padl. On ví, že padáme. Ptá se: „Nemůže ten, kdo padl, znovu povstat?“ (Jer 8,4). Jeho srdce není soud, ale návrat. Nechce, aby tě chyba definovala. Chce, aby tě posunula.
Když se postavíš pravdě čelem, něco se uvolní. Přestaneš utíkat. Naučíš se, co bylo třeba. Rozhodneš se, že stejnou věc už neopakuješ — a kráčíš dál. To je duchovní zralost, která roste jen tehdy, když se nebojíme světla.
A víš co? Pokora přitahuje lidi. Otevírá vztahy. Když přiznáš slabinu, dáváš druhým odvahu udělat totéž. Tam se rodí opravdovost, kterou svět potřebuje.
Neboj se povstat. Neboj se přiznat. Neboj se růst.
HALLELUJA! Přijímáš to dnes? AMEN!
1 Comments